Exoplaneta velikosti Neptunu u modré hvězdy typu A, umělecká představa. Credit: Steven Giacalone, UC Berkeley

Exoneptuny jsou vzácné i u velmi jasných hvězd

Více než 99 % dosud objevených exoplanet obíhá kolem menších hvězd – od červených trpaslíků až po hvězdy o něco hmotnější než naše Slunce. Jen málo exoplanet se podařilo najít, kolem ještě hmotnějších hvězd, jako jsou hvězdy typu A – jasné modré hvězdy cca dvakrát větší než Slunce. Některé z nejjasnějších hvězd na noční obloze, například Sírius a Vega, jsou právě hvězdy typu A.
Když už se u těchto hvězd nějaké planety našly, pak byly téměř vždy velké alespoň jako Jupiter.
Astronomové z Kalifornské univerzity v Berkeley nyní oznámili, že kolem jedné z těchto horkých, ale krátce žijících hvězd objevili novou planetu o velikosti Neptunu HD 56414 b. Součástí studie je i vysvětlení, proč jsou ale tyto objekty tak vzácné.
Současné metody detekce exoplanet nejsnáze zachytí planety s krátkou a rychlou oběžnou dobou. Podle vědců se zdá, že pokud by se planeta podobná nově objevené HD 56414 b nacházela blízko hvězdy typu A, byla by prudkým zářením hvězdy rychle zbavena plynu a redukována na nezjistitelné jádro. Jinak řečeno, poblíž velkých hvězd dokážou (v detekovatelné podobě) přežít pouze plynní obři s velikostí od Jupiteru výše. Exoplaneta HD 56414 b má naproti tomu delší oběžnou dráhu a podařilo se ji najít spíše se štěstím. Jak uvádí jeden z autorů výzkumu Steven Giacalone, v dohledné době mnoho podobných pravděpodobně neobjevíme.
Naopak lze pokládat za pravděpodobné, že hvězdy typu A mohou mít blízko sebe mnoho horkých Neptunů ve formě zbytků – pro nás (alespoň bez citlivějších technik) neviditelných pevných jader. I HD 56414 b se nachází poblíž hranice, kdy už by hvězda exoplanetu připravila o atmosféru (a kdyby byla dále, zase by byla ještě menší šance ji detekovat).
Planeta HD 56414 b má poloměr 3,7krát větší než Země a obíhá kolem hvězdy každých 29 dní ve vzdálenosti asi 4krát menší, než je mezi Zemí a Sluncem. Systém je starý zhruba 420 milionů let. Při modelování vlivu záření se došlo k závěru, že atmosféra planety by vydržela asi miliardu let – to hvězda dříve vyhoří a změní se v supernovu (hmotné hvězdy žijí krátce, viz celkové srovnání délky života s 4,5 miliardami let, co již existuje Slunce).
Již dříve se ukázalo, že planety velikosti Neptunu jsou vzácnější i poblíž méně hmotných hvězd (tzv. poušť/mezera horkých Neptunů, hot Neptune desert). Menší hvězdy a hvězdy typu A se ovšem svým vlivem na exoplanety liší. Na blízké planety obíhající kolem hvězd typu A dopadá mnohem více blízkého ultrafialového záření než rentgenového nebo extrémního ultrafialového záření. Nová studie tedy ukazuje, jak stabilní jsou obecně planetární atmosféry a jaký vliv na její destrukci má ultrafialové záření.
Planety velikosti Jupitera už mají dost velkou gravitaci na to, aby si plynný vodík udržely i v blízkosti hvězdy.

Steven Giacalone et al, HD 56414 b: A Warm Neptune Transiting an A-type Star, The Astrophysical Journal Letters (2022). DOI: 10.3847/2041-8213/ac80f4
Zdroj: University of California – Berkeley / Phys.org

Vysvětlili, jak speciální molekula chrání hlubokomořské organismy před vysokým tlakem

Trimethylamin N-oxid pod lupou. Víme, že chladomilné organismy brání své vodě ve zmrznutí pomocí různých …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close