Již předchozí výzkumy navrhovaly, že dopad asteroidu nebo komety do oceánu v severní nížině Marsu mohl přibližně před 3,4 miliardami let způsobit megatsunami. Dosud však nebylo jasné, kde se příslušný impaktní kráter nachází. Alexis Rodriguez (americký Planetary Science Institute) a jeho kolegové nyní analyzovali mapy povrchu Marsu vytvořené kombinací snímků …
Read More »Revoluce v ochraně proti ohni: čeští vědci vyvinuli nehořlavý grafenový aerogel
Uhlíkový materiál odolávající plamenům s teplotou až 1500 °C se podařilo vytvořit multioborovému týmu fyziků a chemiků z Fyzikálního ústavu AV ČR. Na odstínění takto vysoké teploty přitom stačí pouhý milimetr materiálu. Nový porézní grafenový aerogel dočasně odolá různým typům vysokoteplotních plamenů, včetně velmi reaktivního vodíkového. Vědcům se vytvořením speciální …
Read More »Sedm objevů Ameriky
Asi každý dnes ví, že před Kolumbem objevili Ameriku Vikingové. Co se tedy myslí celkem 7 objevy? Jak to alespoň definuje zdroj níže: Evropské plavby z 15. století se berou jako jeden celek (1 – bráno samozřejmě nikoliv chronologicky). Mezi Vikingy (2) a 15. stoletím se žádný evropský objev nezmiňuje. …
Read More »Jak prostřelit grafen a neudělat v něm díru
Projektily v měřítku nanometrů. Když elektricky nabité částice proletí ultratenkými vrstvami materiálu, někdy dochází k následným mikrovýbuchům a jindy zůstává materiál téměř neporušený. Důvody tohoto jevu nyní vysvětlili vědci z TU Wien. Vědci zkoušeli bombardovat ultratenké materiály vysoce elektricky nabitými ionty, jako jsou např. jádra xenonu nebo jiných vzácných plynů. …
Read More »Nová verze CRISPR umožňuje vkládat i velké kusy genomu
Technika navržená na MITu umožňuje dodávat geny dlouhé až 36 000 párů bází DNA do několika typů lidských buněk a také do jaterních buněk myší. Nová technika by mohla být účinná pro léčbu nemocí, které jsou způsobeny defektními geny s velkým počtem mutací, jako je například cystická fibróza. Genová terapie …
Read More »Vlci infikovaní toxoplasmou se častěji stávají vůdci smečky
Výzkumy toho, jak může chování svého hostitele zmanipulovat parazitický prvok Toxoplasma gondii, jsou u nás dobře známé a populární především díky prof. J. Flegrovi. V Yellowstonském národním parku 26 let sbírali v rámci Yellowstone Wolf Project data, jak toxoplasma ovlivňuje (může ovlivňovat) vlky. Vědci shromažďovali sérologická data a spolu s …
Read More »Červí díry by se od normálních černých děr mohly dát odlišit
Hypotetické červí díry jsme dosud nikdy nedetekovali, i když, jak se uvádí, např. teorie relativity jejich existenci nezakazuje (ovšem ani k ničemu nepotřebuje a nevyžaduje; hodily by se spíše nám, protože by představovaly zkratku mezi jinak vzdálenými částmi vesmíru). Nová studie tvrdí, že červí díry by mohly připomínat ty černé, …
Read More »Psi podobně jako lidé mohou plakat radostí
Nová studie vede k závěru, že psí oči skutečně produkují více slz, když se psi znovu setkají se svým pánem. Obecně pak za spojení slz s pozitivními emocemi stojí u psů podobně jako u člověka zřejmě hormon oxytocin. Takefumi Kikusui z japonské Azabu University na myšlenku přišel tehdy, když viděl …
Read More »Týden na ITBiz: IBM Quantum Summit 2022 – 433 qubitů
Kam a jak kráčí IBM Quantum Computing. Evropské investice do ICT mají letos vzrůst na 1,1 bilionu dolarů. Zkrachovalá kryptoburza FTX dluží největším věřitelům 3,1 miliardy dolarů. Kam a jak kráčí IBM Quantum Computing O kvantových počítačích s viceprezidentem společnosti IBM a šéfem výzkumných laboratoří v Zürichu ve Švýcarsku, kterým je Alessandro Curioni. …
Read More »Jak se Webbův dalekohled chrání proti mikrometeoritům
Dopady mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu každé kosmické sondy či mise. Také nejdokonalejší kosmická observatoř, Webbův teleskop, jim musí čelit. Teleskop byl navržen tak, aby dokázal odolávat nepřetržitému bombardování částicemi o velikosti zrníček prachu, které se však pohybují extrémními rychlostmi. Webbův teleskop jim musí umět vzdorovat, aby mohl i nadále …
Read More »
Sciencemag.cz
