Články

Amyloidové plaky se mohou vyskytovat i v oční sítnici

Amyloidní plaky jsou bílkovinné usazeniny, které se hromadí mezi mozkovými buňkami, zřejmě různě komplikují jejich fungování a nakonec mohou vést k odumírání neuronů. Jsou považovány za charakteristický znak Alzheimerovy choroby, i když nemusí být nutně vlastní příčinou. Amyloidová ložiska se však mohou vyskytovat také v oční sítnici, často u pacientů …

více »

Hubbleův dalekohled dokazuje trvalou přítomnost vodní páry v atmosféře Europy

Zjištění stabilního množství vody na Europě je však o něco překvapivější než na Ganymedu. Pozorování Jupiterova ledového měsíce Europa Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalilo trvalou přítomnost vodní páry – záhadně však pouze na jedné polokouli. Předchozí pozorování vodní páry na Europě byla spojena s výtrysky z ledu, jak je vyfotografoval Hubbleův …

více »

Nejdokonalejší grafen vznikl na slitině mědi a niklu

Průmyslové využití grafenu je stále limitováno technologiemi jeho výroby – cenou i kvalitou. Kvalitou se myslí jak vrstvy připravené bez defektů, tak i materiál o dostatečných rozměrech. Rod Ruoff z Institute for Basic Science a jeho kolegové nyní dokázali vypěstovat velkoplošný monokrystalický grafen bez kazů (což obnáší nečistoty ve vrstvě, …

více »

Superionický led může za neobvyklé magnetické pole Uranu a Neptunu

periodická tabulka

Existenci superionického (superiontového) ledu předpokládáme v nitru velkých planet a podařilo se ho připravit za extrémních laboratorních podmínek i na Zemi. Tato kašovitá forma existující za vysokých teplot a tlaků je elektricky vodivá, protože protony (vodíková jádra) zde nejsou pevně vázány k atomům kyslíku. Z téhož důvodu předpokládáme, že superionický …

více »

RNA má ráda hořčík, ale ne sodík. Jak tedy vznikl RNA svět?

Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných. To zrovna neodpovídá prostředí podmořských vývěrů, které dnes z hlediska vzniku života favorizujeme. Více sodíku …

více »

Přesně změřili poločas rozpadu neutronu

Neutron mimo atomové jádro není stabilní, má střední dobu života jen asi 15 minut. Existují dvě hlavní metody, jimiž se doba života neutronu měří; takto získané výsledky se od sebe liší až o 15 s, což je samozřejmě hodně (hlavně relativně vzhledem k samotnému poločasu). Ony dvě techniky jsou „kontejner“ …

více »

Oceány na Venuši zpochybněny, prý nikdy nevznikly

Měla před 4 miliardami let namále i Země? Dnes většinou předpokládáme, že Venuše se v minulosti více podobala Zemi a na jejím povrchu existovaly oceány kapalné vody umožňující i existenci života pozemského typu. Různé modely se ovšem podstatně liší v tom, zda se prostředí změnilo na pekelný skleník už před …

více »

Lidé obětovaní v Tiahuanacu pocházeli až z Amazonie

Tiahuanaco (Tiwanaku) představuje fascinující civilizaci. Rozvaliny města se nacházejí nedaleko jezera Titicaca v nadmořském výšce téměř 4 000 metrů. Samotné město vzniklo někdy na počátku letopočtu, kultura vzkvétala a expandovala zhruba v 6.-11. století. Neznáme její vztah k říši Inků ani ke státním útvarům Aymarů později existujícím v této oblasti …

více »