I na takovou věc lze udělat univerzitní výzkum. Asi nikoho nepřekvapí, že když plyšáky a další hračky psům nějak doplníme vůni, zaujme je to víc. Přitom lze prý použít jak pach králíka, tak i třeba levandule. Testovaní psi v útulcích si s hračkami nejen déle hráli, ale i jinak se …
více »Kolik je ve vesmíru exoplanet a kolik z nich je typu eta Earth?
Mediálním prostorem létají čísla o počtu inteligentních civilizací v Galaxii. Vyšla ale i studie, která je založena na skutečných datech a to konkrétně na datech z Keplera. Michelle Kunimoto a Jaymie M. Matthews se věnovali na první pohled triviální otázce, kvůli které byl Kepler vypuštěn. Kolik je ve vesmíru planet? …
více »Anodu budoucích baterií by mohl tvořit ne grafit ani grafen, ale grafdiyn
Variant uhlíku je opravdu nepřeberně. Anoda běžných Li-Ion baterií je tvořena grafitem. Je možné, že výhodnější vlastnosti by však v této roli mohl mít jiný uhlíkový materiál, síť z modifikace zvané graphdiyne (česky to snad ani žádný ekvivalent ještě nemá, grafdiyn, řekněme). Vedle nejznámějšího grafenu totiž existují i další verze …
více »Hledali temnou hmotu, možná našli sluneční axiony
Projekt Xenon se zaměřuje na hledání temné hmoty. Nové výsledky z těchto experimentů ukázaly výskyt nejasných „událostí“ – nemusí vůbec znamenat samotnou temnou hmotu, nicméně i jejich jiné nabízející se interpretace jsou z pohledu teoretické fyziky zajímavé. Podzemní detektor XENON1T fungoval v letech 2016–2018 v Itálii (v INFN Laboratori Nazionali …
více »Silq: nový programovací jazyk vyšší úrovně pro kvantové počítače
Kvantové počítače využívají speciální kvantové algoritmy. Chceme-li využít eventuální vyšší rychlost kvantových počítačů, úlohu je třeba jim předat právě v příslušném algoritmu, asi ve stylu „vezmi qubit x, provaž ho s qubity y a z, poté změň hodnoty spinu těchto elektronů pomocí laseru tak, že…“. Příslušné programování dosud funguje na …
více »Lebka Homo heidelbergensis je mnohem mladší, druh přežíval déle
Homo heidelbergensis (někdy též Homo erectus heidelbergensis) se v Africe objevil někdy před 600 000 lety, možná ještě dříve. Jeho evropská forma je vlastně raným neandrtálcem. V Africe se z něj mohl vyvinout moderní Homo sapiens (např. s mezistupněm přes člověka rhodéského). Ve španělské Atapuerce po sobě Homo heidelbergensis zanechal …
více »Řeč lze odposlouchávat už jen z vibrací žárovky sledované dalekohledem
Zvuky v místnosti vyvolávají jemné chvění vzduchu, který zase vyvolává mikroskopické pohyby žárovky. I když se to na první pohled nezdá, tímto způsobem lze rekonstruovat rozhovor nebo poznat melodii, prostě místnost odposlouchávat . Tvrdí to alespoň izraelští výzkumníci z Ben-Gurion University v Negevu a Weizmann Institute of Science. Když se …
více »V plazmatu simulovali vznik záření pulsarů
Pulsarům stále příliš dobře nerozumíme. Tyto rychle rotující neutronové hvězdy vyzařují ze svých magnetických pólů silné rádiové záblesky. Při objevu pulsarů se dokonce uvažovalo, zda by se nemohlo jednat o signály mimozemské civilizace. Pulsary kvůli jejich blikání někdy přirovnáváme k hvězdným majákům. Na mechanismu, který za vznikem výtrysků záření stojí, …
více »Nový stav hmoty: Feroelektrické nematické kapalné krystaly
Titulek zní velmi zamotaně, nicméně jde o stav hmoty, jehož existence se předpokládala již přes 100 let. „Nematické“ znamená, že elektrické pole mění optické vlastnosti materiálu – jde tedy o úplně běžné krystaly používané třeba k zobrazování v technologii LCD. (Jinou možností třeba je, aby se optické vlastnosti kapalného krystalu …
více »Umělé červené krvinky jsou chytřejší
Syntetické červené krvinky napodobující vlastnosti těch přírodních se zkoušejí vyvíjet již dlouho, vesměs jim ale dosud něco chybělo. Studie publikovaná v ASC Nano nyní uvádí, že nový typ umělých krvinek dokáže nejen přenášet kyslík, ale jsou také ohebné/pružné (dokáží se protahovat i úzkými kapilárami a poté se opět zformovat do …
více »