Články

Disk z Nebry je prý mladší – a tudíž ne tak výjimečný

Disk z Nebry, unikátní památka ze samých počátků středoevropské doby bronzové, představuje fascinující objekt. Bronzový základ, k němuž se postupně přitepávalo zlato, znázorňuje Zemi, Slunce, Měsíc a pravděpodobně Plejády. Chytré přenosné počítadlo, s jehož pomocí se daly předpovědět slunovraty (no dobrá, „počítadlo“ jen s velkou nadsázkou, není to strojek z …

více »

Luštěniny a „symbiotické“ bakterie spolu bojují

Jak známo, některé rostliny dokáží získávat dusík za pomoci symbiotických bakterií u svých kořenů (rhizobie). Až dosud se předpokládalo, že taková symbióza má poměrně přímočarý průběh, kdy bakterie dodávají amonné ionty vzniklé fixací vzdušného dusíku a rostliny jim za to poskytují organické sloučeniny uhlíku (hlavně karboxylové kyseliny). Beat Christen, Matthias …

více »

V CERNu vytvořili z fotonů hmotu – bosony W

Při anihilaci vzniká z hmoty energie, opačný proces nastává při zrození částice a antičástice z energie vakua. Ty však obvykle (pomiňme okolí černých děr) zase vzápětí anihilují. Kdy tedy z energie nevratně vzniká hmota? Na velkém hadronovém urychlovači v CERNu většinou také přeměňují hmotu na energii, maximálně tuto energii poté …

více »

Povrch Měsíce může oxidovat pozemský kyslík

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Podivné spojení mezi dvěma objekty zdánlivě zcela oddělenými prázdným prostorem. Ve vysokých zeměpisných šířkách Měsíce se překvapivě vyskytuje železo ve formě hematitu (oxid železitý, krevel), tedy v oxidované formě. Takové výsledky přinesl nový výzkum, jehož výsledky byly publikovány v Science Advances (hlavní autor Shuai Li, University of Hawaii v Manoa). …

více »

Proč si vydry pohazují s kameny?

Mořské vydry používají nástroje celkem jednoznačně k tomu, aby se dostaly k potravě, smysl jejich počínání nevzbuzuje další otázky. Jenže i různé druhy říčních vyder si hrávají s kameny, alespoň v zoologických zahradách. Proč to vůbec dělají? Zůstaňme u chování vyder v zajetí. Vědci z University of Exeter nyní podrobně …

více »

Klima na exoplanetách: Jak funguje oceán a jak pevnina

Přítomnost kontinentu snižuje účinnost přenášení tepla z denní na noční stranu. Většina hvězd v Galaxii jsou červení trpaslíci. Exoplanety se u nich díky jejich nízké hmotnosti a malé velikosti hledají lépe. Na druhou stranu jsou červení trpaslíci velmi problematické hvězdné matky. Jedním z důvodů je vázaná rotace. Velká část potenciálně …

více »

Černé díry by měly bránit ohřívání plynu mezi galaxiemi

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

V rámci kup galaxií mezi jednotlivými galaxiemi není prázdno, ale vyskytuje se zde plyn. Proč z něj pak nevznikají nové hvězdy? Předpokládáme, že za tím stojí černí díry uprostřed jednotlivých galaxií v kupě. Radioastronomové nyní detekovali paprsky horkého plynu vystřeleného černou dírou v centru kupy galaxií Fénix, která je od …

více »

Fotosyntéza živých mutantních sinic může produkovat i vodík

Podařilo se vyrábět vodík a přitom zachovat i fixaci oxidu uhličitého, kterou fotoautotrofní buňka potřebuje sama. Sluneční energii lze zachycovat a převádět na další formy různě. Můžeme takto získat elektrický proud, rozkládat vodu na vodík a kyslík nebo syntetizovat na energii bohaté organické látky. Jednotlivé přeměny se samozřejmě různě kombinují, …

více »