Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain
Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Povrch Měsíce může oxidovat pozemský kyslík

Podivné spojení mezi dvěma objekty zdánlivě zcela oddělenými prázdným prostorem.

Ve vysokých zeměpisných šířkách Měsíce se překvapivě vyskytuje železo ve formě hematitu (oxid železitý, krevel), tedy v oxidované formě. Takové výsledky přinesl nový výzkum, jehož výsledky byly publikovány v Science Advances (hlavní autor Shuai Li, University of Hawaii v Manoa). Naopak mise Apollo žádné železité soli na Měsíci nenašla a to se zde vyskytuje hlavně jako volný prvek.
Lze předpokládat, že v době, kdy Měsíc vznikl odtržením od Země, na ní ještě neexistovala oxidační atmosféra a tedy ani železo v podobě železitých minerálů. K oxidaci muselo tedy dojít až na Měsíci. Měsíc prakticky nemá atmosféru, není zde tedy ani volný kyslík, který by mohl železo oxidovat dodatečně. Navíc proti oxidaci působí i vodík ve Slunečním větru, který dopadá na povrch. (Takže dokonce i kdyby zde železité soli na počátku byly, mohly by zreagovat na nějakou redukovanější formu.)
Objev hematitu je prostě překvapivý a není jasné, kde se vůbec vzal. Autoři studie nabízejí nečekanou teorii, že železo na povrchu Měsíce oxiduje kyslík pocházející z horních vrstev pozemské atmosféry. Měsíc se má v posledních miliardách let nacházet v magnetickém ocasu Země (poznámka: nejspíš poté, co ztratil většinu svého původního magnetického pole?), takže sluneční vítr procházející okrajem zemské atmosféry pak může směřovat na měsíční povrch.
Možná vodní led objevený roku 2018 v polárních oblastech Měsíce by také mohl vznikat z vodíku se Slunce, k němuž se do slunečního větru přidal pozemský kyslík? Podle nové studie totiž výskyt ledu a hematitu spolu pozitivně koreluje. Pro pozemský původ by navíc svědčilo i to, že těchto míst je více na přivrácené straně Měsíce.

„Widespread hematite at high latitudes of the Moon“ Science Advances (2020). DOI: 10.1126/sciadv.aba1940
Zdroj: University of Hawaii at Manoa/Phys.org a další

Poznámky PH:
Proč se to vše týká pouze vyšších zeměpisných šířek (oblastí kolem pólů) Měsíce?
Jde-li o transport materiálu ze Země, nemělo by to znamenat, že ledu a hematitu bude na odvrácené straně Měsíce nejenom méně, ale že tam nebude vůbec? Podle studie je pro odvrácenou stranu Měsíce (logicky) k dispozici méně pozorování. Hematit a podobné materiály by eventuálně mohl vznikat i při reakcích železa s vodou, která by se mohla dostat na Měsíc i jinak, třeba jako součást meziplanetárního prachu apod.
Na některých asteroidech se vyskytuje hematit, ale na vodu jsou chudé.
Možná by se pozemský původ kyslíku dal nějak dokazovat pomocí izotopové analýzy apod.?
A nakonec, pokud by Měsíc byl opravdu bombardován kyslíkem z pozemské atmosféry, tak – za předpokladu, že bychom dokázali vznik měsíčního hematitu datovat – bychom mohli získat i nezávislé datování vývoje pozemské atmosféry, tedy odkdy se v ni začal kyslík hromadit. (I když to ještě asi vyžaduje, aby Měsíc byl v zemském magnetickém stínu, tj. už neměl silné vlastní magnetické pole atd.)

Překvapení: Neandrtálci sdíleli chromozom Y s Homo sapiens

Ačkoliv neandrtálci byli blízkými příbuznými denisovanů, první analýza neandrtálského chromozomu Y vedla k velmi podivným …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close