Články

V CERNu žádnou odlišnost antihmoty neobjevili

Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …

více »

Hnojení oceánů železem by proti oteplování prý moc nefungovalo

Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka je jednoduchá. Železo představuje v oceánech nedostatkový zdroj, který brzdí množství živé hmoty. Pokud oceán pohnojíme železem, vyroste zde více planktonu, který do sebe bude fotosyntézou vázat více oxidu uhličitého; a to nejen dočasně, část …

více »

NASA volí mezi Venuší, Io a Tritonem

DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS? NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech …

více »

Co bychom viděli, kdyby se Betelgeuse stala supernovou

Změny jasu hvězdy Betelgeuse vzbudily velký zájem médií. Astronomové opakovaně ujišťují, že je hodně nepravděpodobné, že by se hvězda před našima očima změnila v supernovu. Nicméně – kdyby k tomu přece jen došlo, co bychom spatřili? Byla by to pořádná show, když Betelgeuse má průměr 700krát větší než naše Slunce… …

více »

OSIRIS-REx: Asteroid Bennu chrlí do vesmíru hmotu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Překvapivé zjištění o planetce obíhající v blízkosti Země přinesla mise OSIRIS-REx. Podle odborníků mohou být alespoň částečně aktivní všechny asteroidy podobající se Bennu. Obrázky shromážděné misí NASA OSIRIS-REx ukazují, že asteroid Bennu vystřeluje do prostoru kolem sebe malé množství materiálu. Sledování dalších podobných asteroidů by mohlo v budoucnu zdokonalit vědecký …

více »

Jak fungují metr dlouhé jednobuněčné řasy

Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …

více »

3D tisk inspirovaný kostmi

Za pevnost lidských kostí může především houbovitá struktura kostních trámečků připomínající nosné struktury budov – kombinace svislých sloupů a jejich vodorovných spojení (nosníků). Jsou to přitom právě vodorovná spojení, která se (zjednodušeně řečeno) u kostí opotřebovávají dříve a jejich oslabení pak způsobuje, že se starším lidem kosti snáze lámou. Výzkumníci …

více »