Magnony, skyrmiony, spintronika – paměti a možná i procesory nové generace budou nejspíš založeny na ovládání magnetických vlastností namísto elektrického náboje. Přitom ale teprve nyní přišli vědci s technikou, která umožňuje přímo pozorovat komplexní chování magnetických materiálů včetně různých extrémně rychlých „vln“ a „tornád“, a to včetně těch, které fungují …
více »Nanočástice s vysokou entropií jako katalyzátory
Když se nedaří vyrobit slitinu dvou prvků, může být řešením jich smíchat pět. Od chvíle, kdy se se začala tepelně opracovávat měď, se experimentovalo i s jejími slitinami. V nedávné době se slitiny různých (především) kovů uplatňují mj. při katalýze. Je přitom potřeba, aby příslušné nanočástice opravdu obsahovaly oba prvky, …
více »Umělá slunečnice se otáčí ke zdroji světla
Vědci vytvořili zařízení SunBOT, které se dokáže chovat podobně jako květiny, a to na základě velmi jednoduchých principů. Umělý stonek obsahuje kompozitní polymer složený ze dvou různě aktivních materiálů: jeden absorbuje světlo a přeměňuje ho na teplo, druhý se teplem smršťuje. Na umělou slunečnici nyní dopadne světlo. Materiál se smrští …
více »Archeologové objevili dosud neznámou říši, která porazila krále Midase
Tedy titulek představuje mírnou nadsázku. Král Midas je znám z antické mytologie především pro svou touhu po zlatě a též pro oslí uši. I když nejde v pravém smyslu o historickou postavu (králů tohoto jména asi vládlo víc), můžeme ho datovat do Frýgie někdy do 8.–7. století př. n. l. …
více »Týden na ITBiz: Sčítání robotů na Wikipedii
Historie funkce copy-paste. Kdo vydělá na coronaviru. Evropská komise chce pravidla pro bezpečné sdílení dat napříč Evropou. Autonomie a automatizace není totéž. Sčítání robotů na Wikipedii Od spuštění v roce 2001 se na Wikipedii objevilo asi 40 milionů článků a na projektu aktuálně pracuje kolem 140 000 dobrovolných editorů. Kromě …
více »Exoplanety s rekordně krátkou oběžnou dobou
Mediálním prostorem nyní rezonuje objev exoplanety NGTS-10 b. Článek o objevu vychází v odborném tisku, i když v preprintu byl od loňského roku, takže není až tak velkým překvapením. V souvislosti s NGTS-10 b se zmiňuje její oběžná doba, která má být nejkratší. To je teoreticky pravda, ale je potřeba …
více »Změna gravitace umožňuje ihned zachytit zemětřesení
Blesk spatříme rychlostí světla, zvuk hromu k nám dojde podstatně později, rychlostí asi 340 metrů za sekundu. Seismické vlny v zemské káře jsou sice rychlejší (8 km/s), ale proti světlu stále příliš pomalé. Zemětřesení přitom vyvolává změny gravitace a gravitační vlna se šíří rychlostí světla – v tomto případě dokážeme …
více »Exopolární záře: Vědci poprvé zachytili rádiové emise z interakce mezi hvězdou a planetou
Astronomové objevili neobvyklé rádiové vlny přicházející od červeného trpaslíka GJ 1151, který se nachází 26 světelných let od nás v souhvězdí Velké Medvědice. Vědci využili projekt LOFAR (Low Frequency Array), což je síť radioteleskopů, které se nachází po celé Evropě a pozorovali několik blízkých hvězd. GJ 1151 je zaujala svým …
více »V CERNu žádnou odlišnost antihmoty neobjevili
Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …
více »Hnojení oceánů železem by proti oteplování prý moc nefungovalo
Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka je jednoduchá. Železo představuje v oceánech nedostatkový zdroj, který brzdí množství živé hmoty. Pokud oceán pohnojíme železem, vyroste zde více planktonu, který do sebe bude fotosyntézou vázat více oxidu uhličitého; a to nejen dočasně, část …
více »