Liščí mládě, autor obrázku: Jim Frates – U.S. Fish & Wildlife Service, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: volné dílo

Přijít si pro smrt: být mrchožroutem je pro menší šelmy riskantní strategie

Jaký je vztah velkých predátorů k těm menším? Vlci loví lišky, také do určité míry loví jejich kořist, nicméně současně po době zanechávají zbytky vlastních úlovků. Menší šelmy a všežravci se živí na kořisti těch velkých a je otázka, jaký z vlivů převládne a kdo je komu (celkově) ku prospěchu. Také je otázka, proč by vlk měl lovit lišku, kojota a ne např. srnce – obecně raději většího býložravce než menšího predátora (který může být nebezpečnější kvůli vlastním zbraním, i když těmi mohou disponovat i býložravci – jenže ti jsou relativně větší).
Studie z University of Washington nyní upozorňuje na významný aspekt vztahů mezi většími a menšími predátory. Vlci se vysloveně nesnaží lovit lišky (jde jen o příklad konkrétních druhů), nicméně k zabití často dojde, když se větší šelma vrátí ke své kořisti, kam se ta menší mezitím přišla přiživit. Přínos velkých predátorů pro ty menší proto ani z pohledu přiživování moc nefunguje.
Výsledkem metastudie zahrnující 250 jiných článků docházejí autoři k závěru, že velký predátor vůči menšímu funguje spíše jako zabiják než zásobovač, tj. např. s jejich opětovným návratem do krajiny budou populace menších šelem klesat (v průměru). Lidé mohou fungovat podobně jako vlci v tom smyslu, že budou střílet srnce a jeleny, určitě ale nedělají to (nebo alespoň alespoň ne běžně), že by třeba kus úlovku vyvrhli a pak se vraceli na místo střílet ty, kdo se na zbytcích živí. Dalším výsledkem studie je, že menší šelmy začnou výrazně ubývat, jakmile počet druhů velkých predátorů vzroste ze 2 na 3 (poznámka PH: kde je pak ale jasná hranice mezi velkými a malými?). Může jít o to, že vyhnout se třem různým loveckým strategiím větších zabijáků a přitom se ještě sám uživit lovem už může být značně obtížné. (Polopaticky a zjednodušeně: Dejme tomu, že tam, kde žijí vlci, pumy a medvědi přežije liška obtížněji než v oblasti s trojnásobkem vlků.) Další závěr studie zní, že velké kočkovité šelmy jsou ve vztahu k těm menším spíše univerzální zabijáci, zatímco velké psovité šelmy loví přednostně jiné menší psovité šelmy.

Zdroj: University of Washington, Ecology Letters

Poznámka PH: Původní text ale cca vyznívá, že malé šelmy jsou ty špatné, a proto ty velké dobré. Snad ale motivací k návratu vlků je to, že máme (respektive někteří lidé mají) rádi vlky a chceme krajinu s vlky, ne to, že chceme potlačit lišky či kuny?

Kudy přesně kráčel COVID-19?

(Skoro) jediná italská cesta? Nová studie kombinuje genetické analýzy koronaviru a počítačově simulované epidemie. Vyplývá …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close