Články

Další rekord pro supravodivost?

Minus 23 ºC není ještě zrovna pokojová teplota, ale i tak má jít o nový milník. Zatím ovšem fungování supravodivosti opět vyžaduje jiný extrém, vysoký tlak. Nové experimenty se uskutečnily na Argonne National Laboratory, která spadá pod Univesity of Chicago. Na výzkumu se dále podíleli lidé z německého Max Planck …

více »

Topologickým materiálem může být i obyčejné lithium

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Vysoký tlak zřejmě způsobí transformaci lithia do podoby látky s dost exotickými vlastnostmi. Uvádějí to alespoň na Lawrence Berkeley National Laboratory, i když zatím vycházejí pouze ze simulací. Stephanie Mack, hlavní autorka studie publikované v PNAS, uvádí, že pod tlakem se mění krystalová mřížka lithia. Prvek se stane méně kovovým …

více »

Život před smrtí hvězdy

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak se rozšíří obyvatelná oblast ve fázi rudého obra? Obyvatelná oblast není zrovna ideální termín. Neříká moc o obyvatelnosti a je to velmi zjednodušující pomůcka. Ale pro některé složitější výklady se hodí více než čísla o oslunění a rovnovážné teplotě. Hvězda většinu svého života stráví v hlavní posloupnosti (HP). Během …

více »

Fotonový pár z tunelování elektronu

V Ústavu Maxe Plancka ve Stuttgartu při studiu povrchů pomocí STM mikroskopie náhodou objevili dosud neznámý mechanismus, který umožňuje generovat dva fotony na jeden elektron. Autoři výzkumu se domnívají, že tento jev by se mohl s výhodou uplatnit v kvantové komunikaci – první foton by upozorňoval na přenos signálu, druhý …

více »

Podzemní oceány na Plutu i jinde ve věčném chladu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Izolační vrstva hydrátu metanu by mohla chránit podzemní oceán na Plutu. Kapalná voda (respektive kapalné vodné roztoky) by díky tomu mohly být ve vesmíru běžnější, než jsme dosud mysleli. Vcelku všeobecně se přijímá existence podpovrchových měsíců na Europě nebo Enceladu, podle nové studie publikované v Nature Geoscience by jich však …

více »

Proč Řekové neobchodovali s Chetity?

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Pozdní dobu bronzovou v Egeidě i na Blízkém východě bychom mohli pokládat za období vzkvétající globalizace s dálkovým obchodem, který v 15.–13. stol. př. n. l. propojoval krétsko mykénský svět, Kypr, říši Chetitů, Egypt, syropalestinskou oblast a stát dále na východě – říši Mitanni, Asýrii i Babylónii. Přesto ale mezi …

více »

Temná hmota po x-té: jak fungují eliptické galaxie?

Částice temné hmoty nebyly nikdy zachyceny, ale konkurenční teorie mají také své problémy. Alespoň podle nového výzkumu eliptických galaxií. Temná hmota začala být v kurzu na základě měření ve spirálních galaxiích, kdy se zhruba od 70. let začaly hromadit důkazy, že detekované množství hmoty a gravitační zákon nejsou v souladu. …

více »

Jak dál s ověřením existence exoměsíce Kepler-1625 b I?

Astronomové se i nadále dohadují, zda existuje první objevený exoměsíc u exoplanety Kepler-1625b. Jedno je jisté. Záhadu se v nejbližších letech nepodaří jednoznačně rozlousknout. Měsíc původně našel Kepler a další pozorování provedl Hubblův kosmický dalekohled. Legenda vesmírní astronomie našla hned dva jevy, které ukazují na existenci měsíce. K tranzitu planety …

více »

Spinové bity řízené světlem se prý obejdou bez chlazení

K uchovávání dat by se dále používala současná technologie, nicméně magnety by namísto elektrického proudu ovládalo infračervené záření. Takové uspořádání by mělo generovat jen minimum odpadního tepla. Většina záznamových zařízení dnes ukládá data v podobě spinu. Čtení i zápis informace se realizuje pomocí elektrického proudu, při tom se ale velké …

více »