Články

Kam po Plutu? New Horizons se možná dožije třicetin

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Americká kosmická sonda New Horizons přibližně před rokem dokončila hlavní část mise v podobě průletu okolo Pluta a jeho měsíců. K samotnému průletu sice došlo už v červenci 2015, ale do konce října 2016 byla postupně stahována veškerá data, kterých bylo 50 GB. Sonda se poté uložila k zimnímu spánku, …

více »

Další podivný led, tentokrát ultralehký

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Na japonské Okayama University připravili nadýchané formy ledu („aeroices“). Známe řadu ledů vznikajících při vysokých tlacích (a předpokládáme jejich existenci třeba v nitru některých planet), existuje však i skupina ledů lehkých, byť ty dosud moc nikdo nezkoumal. Masakazu Matsumoto to nyní změnili. Tvrdí, že jejich studie by mohla pomoci lépe …

více »

1D materiál – česky drát, ale nano

Nejtenčí drátek spojených atomů telluru. Když už nestačí 2D materiály, je čas na 1D. „Nitka“ se vyrobí s použitím uhlíkové nanotrubičky, která funguje jako bužírka. Drátek připravili výzkumníci z University of Cambridge a Warwick University, jeho průměr je miliardtina metru – 10 na -9, tedy opravdu nano. Nebo jinak, je …

více »

Uhlíkové nanotrubičky s benzenem zvládnou emisi jediného fotonu

Jednofotonová emise je klíčovou složkou řady kvantových technologií, zvláště kvantových komunikací. Američtí a japonští fyzici vymysleli způsob, jak vysílat jednotlivé fotony při pokojové teplotě a na vlnových délkách, které jsou použitelné v telekomunikacích. K jednofotonové emisi došlo, když laserem ozařovali uhlíkové nanotrubice, které měly speciální defekty. Jejich výzkum by mohl …

více »

Jednoduché teorie gravitace prý nevycházejí

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Modely vysvětlí zrychlující se rozpínání vesmíru, ale naráží na černé díry. Fyzička z Uralské federální univerzity (UrFU, Jekatěrinburg) podrobila zkoumání nejmodernější úpravy gravitačních teorií. Podle článku publikovaného v Classical and Quantum Gravity ani nejoblíbenější úpravy obecné teorie relativity na gravitaci zatím nestačí. Hlavní problémy jsou prý následující: temná hmota, zrychlená …

více »

Spory o nejstarší nulu

Sanskrtský rukopis Bachšali (Bakhschali), uložený na Oxfordské univerzitě, byl nedávno datován radiokarbonovou metodou. Jak se ukázalo, tři různé listy březové kůry pocházejí z různých dob, uhlík C14 dal výsledky pro 3 listy asi 300, 700 a 900 n. l. Zápis na jednom z listů přitom obsahuje nulu. Máme před sebou …

více »

Týden na ITBiz: Umělá inteligence s IBM a M Computers na ČVUT

Popularita programovacích jazyků. Proč Google koupil HTC. Bezpečnostní incidenty: volby, ransomware, internet věcí, elektronické podpisy… Den programátora Jako hlavní a primární programovací jazyk nejvíce programátorů (26 %) označilo Javu, na druhém místě skončil JavaScript (16 %), následován PHP (12 %) a Pythonem (10 %) HTC: Měl to Google zapotřebí? Ihned …

více »

Vetřelec! Ve Sluneční soustavě se možná pohybuje cizí planetka

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Mohlo by se jednat o vůbec první mezihvězdnou kometu. Komety jsou špinavé ledové koule, které se okolo Slunce pohybují po velmi protáhlé eliptické dráze. Do vnitřních částí Sluneční soustavy přilétají obvykle z oblasti za dráhou Neptunu nebo dokonce z podstatně vzdálenějšího Oortova mračna. Před týdnem ale dalekohled PanSTARRS 1 na …

více »

Vědci poprvé zachytili gravitační vlny i gama záření

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Astronomové si připisují jeden z největších vědeckých objevů této dekády. Minulý týden oznámili, že se jim podařilo detekovat nejen gravitační vlny, ale spolu s nimi i gama záření vzniklé při spojování dvou neutronových hvězd. K detekci došlo 17. srpna. Gravitační vlny zachytila soustava teleskopů LIGO – Virgo a gama záření …

více »

O jazycích a barvách

Japonci prý nerozlišují modrou a zelenou. Moře u Homéra je vínově rudé, taktéž zde byla s modrou a zelenou potíž. Zdánlivě to naznačuje jazykový relativismus, nicméně přidávání barev kupodivu funguje ve všech jazycích naopak téměř stejně. Je-li znám počet označení, můžeme dobře odhadnout, jakým barvám budou odpovídat. Dokonce se v …

více »