(c) Graphicstock

Perlička: Plazma z bobulí vína v mikrovlnce

Již před pár lety získalo na Youtube popularitu následující video. Vezmete bobuli vína, rozříznete ji tak, aby obě polokoule zůstaly propojené slupkou. Poté je takto spojené vložíte (volnou dužinou nahoru) do mikrovlnné trouby a tu zapnete. Překvapivě následuje plazmový výboj a v troubě se objeví malá ohnivá koule. Zajímavé je i to, že kulička vína v mikrovlnce neudělá nic podobného, ani dvě kuličky od sebe oddělené.

Od roku 2011, kdy bylo publikováno zřejmě první video na toto téma, se objevila řada vysvětlení. Nejčastější výklad pravil, že bobule obsahují hodně iontů a vody, v uvolněných parách dochází k elektrickému výboji, který je zahřeje natolik, že vznikne plazma. Proč je pak ale potřeba bobuli takto upravit? Obě polokoule prý pak vytvářejí anténu (antény?), která/é směřuje/í mikrovlny přes spojnici.
Nyní se k hádance vrátili v PNAS. Hamza Khattak, Pablo Bianucci a Aaron Slepkov zde tvrdí, že obě polokoule spolu ani nemusí být spojeny slupkou, je pouze potřeba, aby vzdálenost mezi nimi nebyla větší než 3 mm. Sledování termovizními kamerami navíc ukázalo, že horké skvrny se jako první tvořily na místech, kde k sobě polokoule měly nejblíže. S jejich dalším zahříváním dojde k reakcím v okolním elektrolytu. Obdobně reaguje i jiné ovoce téže velikosti nebo stejně velké plastové kuličky naplněné vodou (poznámka PH: kde ale nebude elektrolyt…?).
Zdrojem plazmy nemají být páry, ale přímo bobule: mikrovlnné fotonické hotspoty na spoji vodných dielektrických sférických dimerů („microwave photonic hotspots at the junction of aqueous dielectric spherical dimers“). Ne že by se tedy jednalo o vysvětlení, z něhož by byl člověk moudrý, zájemce lze odkázat na původní zdroj.

Zdroj: Phys.org, PNAS a další
Linking plasma formation in grapes to microwave resonances of aqueous dimers, Proceedings of the National Academy of Sciences (2019). DOI: 10.1073/pnas.1818350116

Abstrakt studie + ilustrační videa na PNAS

Proč se zlato vyskytuje vedle arsenu

Jaká je vůbec příčina, že se někde koncentrují ložiska zlata? Zlato je nereaktivní, a mohlo …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close