Články

Kdo může pozorovat nás?

Jsme prý viditelní z minimálně 9 známých exoplanet. Vědci z Queen’s University Belfast a německého Institutu Maxe Plancka si položili otázku, zda obyvatelé exoplanet mohou nějak zaregistrovat Zemi. A to čistě metodami, které v tuto chvíli používáme k detekci exoplanet my sami. Projekty jako SuperWASP a Kepler využívají především tranzitní …

více »

Týden na ITBiz: Automatizace bezpečnosti – problémem nejsou technologie

Čína zakázala vydávání nových kryptoměn. Před 180 lety předvedl Morse poprvé svůj telegraf. Chatboty mění podnikové služby. Automatizace bezpečnosti – problémem nejsou technologie Umělá inteligence, strojové učení, behaviorální analýza, model SecOps (analogie DevOps pro zabezpečení), řízené bezpečnostní služby – to vše slibuje vyšší automatizaci bezpečnosti. Kde je hlavní problém? Fujitsu …

více »

Jak by se nám žilo u Proximy Centauri?

Extrémní ultrafialové záření likviduje atmosféru planety. Postupně ztrácí nejen lehčí vodík, ale i kyslík a dusík. Když byl oznámen objev exoplanety u Proximy Centauri, tak jsme vysvětlovali, že to s dalším výzkumem nebude tak snadné. Proxima b totiž netranzituje, takže transmisní spektrum planety nezískáme a nemůžete se dozvědět nic o …

více »

Proč se jedovaté žáby neotráví samy

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Pralesničkovití (Dendrobatidae) jsou skupinou menších žab z pralesů střední a jižní Ameriky. Nazývají se rovněž šípové žáby (dart frogs) – a to proto, že indiáni si jedem žab z této skupiny natírali šípy nebo šipky do foukaček. Jednotlivé druhy pralesniček jsou jedovaté různě, některé velmi značně. Jedovatost bývá spojena s …

více »

DNA ukazuje původ Mínojců a Mykéňanů

Mezinárodní výzkumný tým z University of Washington, Harvard Medical School, Max Planck Institute for the Science of Human History a dalších vědeckých institucí zveřejnil výsledky porovnávnání genomů starověkých obyvatel Řecka, Kréty a jihozápadní Anatolie. Podle studie publikované v Nature (první autor Iosif Lazaridis) to konkrétně s obyvateli Egeidy v době …

více »

Řasy z jezer Antarktidy by se daly pěstovat na lipidy

Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) jsou velmi důležité pro lidskou výživu i pro výživu chovných ryb. Antarktická jezera lákají pozornost přírodovědců díky svým jedinečným vlastnostem. Jejich extrémní chemické a fyzikální podmínky a jednoduché potravní sítě společně nabádají k využití jako přírodní laboratoře. Hlavními primárními producenty biomasy jsou sinice a převážně bičíkaté …

více »

Konzervace přebytečné elektřiny do amoniaku

Tradiční výroba amoniaku představuje energeticky velmi náročný postup. Čpavek se vyrábí přímou katalyzovanou syntézou z dusíku a vodíku za vysoké teploty a tlaku. Protože na rozdíl od některých bakterií neumíme ale vázat dusík pořádně jinak, jsme na tento postup odkázáni (především kvůli produkci dusíkatých hnojiv), a to i když existuje …

více »

Asteroid, který těsně minul Zemi, má dva měsíce

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

V pátek 1. září nás minul asteroid 3122 Florence. Nejedná se rozhodně o žádného drobečka. Jeho velikost se odhadovala na 5 kilometrů. Naštěstí se k Zemi přiblížil na vzdálenost 7 milionů kilometrů, takže se nejednalo zase o tak těsný průlet. V akci byli nejen amatérští pozorovatelé se svými dalekohledy ale …

více »

Vlci mají rádi své lidské rodiče i další známé lidi

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

To, že vlci vychovávaní v zajetí k lidem obvykle přilnou, ví každý, kdo si o tom něco přečetl. Nicméně neškodí k tomu dodat trochu čísel a provést výzkum ve vědeckém, kontrolovaném a reprodukovatelném prostředí. Na maďarské Eötvös Loránd University, jinak jednom z předních center pro výzkum kognitivních schopností psů, provedla …

více »