Články

Objev měsíce u exoplanety: Může mít ale měsíc velikost Neptunu?

Před pár dny byla zveřejněná studie, podle které byl možná objeven první exoměsíc. Slovo možná je potřeba podtrhnout, protože vědci zakládají existenci Kepler-1625b i na pozorování pouhých tří tranzitů její planety. Přítomnost exoměsíce se projevila v nepatrných změnách světelné křivky. V říjnu bude další tranzit pozorovat Hubblův kosmický dalekohled, takže …

více »

Vesmírná radiace na Zemi

Vědcům se s pomocí laser-plazmového urychlovače podařilo vytvořit radioaktivní záření, které je srovnatelné s tím, jež obklopuje naši planetu. Kosmické záření a jeho vliv na vesmírné přístroje i lidský organismus tak bude možné zkoumat přímo na Zemi. Vesmírná radiace představuje jednu z hlavních překážek pro pilotované výpravy mimo Zemi. Vysoce …

více »

Největší simulovaný vesmír

V Čínské akademii věd zprovoznili dosud největší simulovaný vesmír – a překonali tak pouhý měsíc starý rekord z Curyšské univerzity. Oznámení nebylo dosud zveřejněno v recenzované vědecké publikaci, ale v čínských oficiálních novinách Science and Technology Daily. „Simulací vesmíru“ se zde míní studium systému o počtu N modelovaných částic a …

více »

3D tisk ze skla i za běžné teploty

Sklo se hodí pro celou řadu aplikací. Materiál může být samozřejmě průhledný, tepelně i chemicky odolný a navíc dlouhá tradice sklářského průmyslu již vedla k designu mnoha různých druhů skel se speciálními vlastnostmi, stejně tak je k dispozici množství metod pro další zpracování skla. Pro postupy 3D tisku ze skla …

více »

Termiti staví i ze skla, oceli či vosku

Termiti druhu Odontotermes obesus budují hnízda, která mohou vyrůst až 10 metrů nad úroveň okolního terénu. Navíc jsou velmi flexibilní i co se týče použitého materiálu. Co se týče nejčastěji používané hlíny, tito termiti jsou omezeni pouze její vlhkostí. V příliš vlhké půdě se boří, příliš suchou zase nedokáží slinami …

více »

Komplexní myšlenky v lidském mozku

Strojové učení opět prokázalo svoji sílu a techniky zobrazování mozku se díky tomu prý posouvají na další úroveň. Dosavadní metody mapování lidského mozku (zejména funkční magnetická rezonance) dokázaly rozpoznat, jaká aktivace odpovídá jednoduchým objektům – takže se třeba dalo poznat, na kterou kartu z balíčku se člověk podívá. Příslušné vztahy …

více »

Téměř rekord: Exoplanety s nejkratší dobou oběhu

Na nově objevené planetě EPIC 228813918 b trvá rok jen 4 hodiny a 19 minut. Planetu objevil během mise K2 kosmický dalekohled Kepler a to v rámci kampaně číslo 10 od července do září 2016. Její poloměr je 0,9 Země. U červených trpaslíků se obyvatelná oblast nachází podstatě blíže k …

více »

Uhlík stokrát jinak

Jednotlivé modifikace uhlíku lze spolu kombinovat – takže připraveny byly už nanotrubičky plněné fullerenem nebo i grafit prokládaný molekulami fullerenu. Fullereny samotné mohou fungovat jako klece pro jiné malé kousky uhlíku, podobně i uhlíkové nanotrubičky. Vědci z Vídeňské univerzity nyní v Science Advance publikovali studii o další pozoruhodné látce tohoto …

více »

Editování genů CRISPR a boj s automatickým korektorem

Nástroj, který dokáže předvídat chyby vznikající při metodě editování genů CRISPR, vyvinuli vědci na University of Texas v Austinu. Výsledky publikované v časopisu Cell se pokládají za významné, protože se tím umožní využít CRISPR pro bezpečnou úpravu individuálních genomů. Nástroj CRISPR, který vystříhává určité určené varianty genu a v konečném …

více »

Algoritmus předvídá pravděpodobnost smrti hrdinů ze Hry o trůny

Milan Janosov ze Středoevropské univerzity v Maďarsku využil strojové učení/neuronové sítě k analýze populárního seriálu. Hru o trůny Janosov modeloval pomocí teorie grafů, kdy uzly grafu byly jednotlivé postavy/scény a hrany jejich interakce (zda spolu hrdinové mluví, vyskytují se v jedné scéně apod.). Z pozice postavy v rámci grafu má …

více »