Články

I Nobelova cena za chemii je vlastně za umělou inteligenci

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Po letošní Nobelově ceně za fyziku získali i chemici ocenění de facto za umělou inteligenci, respektive strojové učení. Fakticky tedy laureáty jsou Demis Hassabis, John Jumper a David Baker, a to konkrétně za výzkumy, které ze sekvence aminokyselin dokážou předpovědět 3D strukturu výsledného proteinu. Tím se také výrazně zjednodušuje navrhování …

více »

Exoplaneta WASP-69b má ocas podobný kometě

Exoplaneta velikosti Jupiteru WASP-69b ve vzdálenosti 163 světelných let od Země nabízí astrofyzikům pohled do dynamických procesů, které formují planety v celé galaxii. Hvězda, kolem které WASP-69b obíhá, totiž zbavuje planetu atmosféry. Unikající plyny jsou pak hvězdou tvarovány do rozsáhlého, kometám podobného ohonu o délce nejméně 350 000 kilometrů. Nejčastěji …

více »

Neurony v mozkové kůře jsou u člověka zapojeny jinak než u myši

A co z toho vyplývá pro umělé neuronové sítě? Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky v lidské mozkové kůře (neokortexu) zapojeny jinak než u myší. Takové jsou závěry nové studie provedené na Charité-Universitätsmedizin Berlin. Výzkum zjistil, že zatímco lidské neurony komunikují jednosměrně, u myší mají signály tendenci proudit ve smyčkách. …

více »

Sonda Psyche opět posunula rekord v laserové komunikaci

Americký technologický demonstrátor DSOC (Deep Space Optical Communications) opět posunul rekord laserové komunikace. Dokázal totiž přenést data pomocí laserového signálu ze Země na sondu Psyche, která byla v té době vzdálená 460 milionů kilometrů. To odpovídá vzdálenosti mezi Zemí a Marsem, když jsou obě planety navzájem nejdál. Krátce po dosažení …

více »

První vizualizace valenčních elektronů odhaluje povahu chemické vazby

Rozložení elektronů vnější vrstvy (valenční elektronů) organických molekul poprvé experimentálně pozoroval tým vedený japonskou Nagojskou univerzitou. Valenční elektrony určují většinu chemických i fyzikálních vlastností materiálu. Je však obtížné experimentálně izolovat pouze informaci o valenčních elektronech, což vede k tomu, že se vědci musí při jejich zkoumání spoléhat na teoretické modely …

více »

Úbytek mozku při Alzheimerově poruše nemá jednotný vzorec

Způsob, jakým se zmenšuje mozek u osob, u nichž se rozvine Alzheimerova choroba, nemá žádný specifický nebo jednotný vzorec, zjistila nová studie vědců z University College London a nizozemské Radboud University. Výzkum srovnával individuální vzorce zmenšování mozku v průběhu času u lidí s mírnými poruchami paměti nebo Alzheimerovou chorobou se …

více »

V mohutných tropických bouřích vzniká překvapivé množství záření gama

V 90. letech 20. století zjistily družice NASA (vypuštěné za účelem pozorování vysokoenergetických částic pocházejících ze supernov a dalších „kosmických“ objektů) nečekanou věc: že záblesky vysokoenergetického gama záření mají původ také přímo na Zemi. Celkem rychle se ukázalo, že jejich původcem mohou být bouřky, ale podrobnosti (jak často k tomuto …

více »

Nobelova cena za fyziku: ocenili výzkum AI a neuronových sítí

„Když mluvíme o umělé inteligenci, často máme na mysli strojové učení pomocí umělých neuronových sítí,“ uvedla švédská Královská akademie věd. „Letošní laureáti uskutečňovali důležitou práci s umělými neuronovými sítěmi již od 80. let 20. století,“ poznamenala na adresu jedenadevadesátiletého Hopfielda, který působí na Princetonské univerzitě v USA, a šestasedmdesátiletého Hintona, …

více »

Asteroid, který vyhubil dinosaury, mohl současně odstartovat zemědělství mravenců

Nejenom konec (neptačích) dinosaurů a uvolnění cesty savcům, ale také řadu dalších dopadů měl dopad asteroidu na konci křídy. Možná včetně první neolitické revoluce. Samotný původ mravenců pěstujících houby (fylogeneze, zařazení do další mravenčí systematiky) byl již znám poměrně dobře, ale chyběly konkrétnější časové údaje. Spoluautor nové studie André Rodrigues …

více »