Chemici poprvé nalezli způsob, jak vytvořit a stabilizovat extrémně vzácnou formu zlata, zlatnaté ionty Au2+. Materiál stabilizující tyto ionty je halidový perovskit (typ sloučenin známý dnes hlavně ze solárních článků). Zlato se v přírodě nejčastěji vyskytuje jako ryzí kov, co do známosti/rozšíření následují sloučeniny zlatité a zlatné (ty už jsou …
více »Podle nových výsledků je hmotnost Mléčné dráhy mnohem menší
Díky nejnovějšímu katalogu družice Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) se mezinárodnímu týmu vedenému astronomy z Paris Observatory–PSL a CNRS podařilo dosáhnout dosud nejpřesnějšího měření hmotnosti Mléčné dráhy. Studie podle jejích autorů otevírá důležité otázky týkající se kosmologie, zejména pokud jde o množství temné hmoty obsažené v naší galaxii. Celkovou hmotnost …
více »Místo, kde marsovská řeka zanechala kameny
Před třemi miliardami let, během jednoho z posledních vlhkých období Marsu, tekl ze svahů hory mocný proud bahna a kamenů. Tento materiál se rozlil do vějířovitého tvaru, který byl později erodován větrem a nakonec se zformoval do podoby vysokého hřebene a zachoval. Mohl se tak v něm zachovat zajímavý záznam …
více »Větry z chladných hvězd mohou exoplanety připravit o atmosféry
Studie vedená vědci z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi a Harvard & Smithsonian získala s využitím nejmodernějších numerických simulací první systematickou charakteristiku vlastností hvězdného větru chladných hvězd. Výsledkem je závěr, že hvězdy se silnějším magnetickým polem produkují silnější vítr. Tyto větry pak znamenají nepříznivé podmínky pro přežití planetárních atmosfér, …
více »Za výběrem levotočivých aminokyselin možná stojí už RNA
Pozemský život používá prakticky výhradně aminokyseliny L. Zkombinovat do peptidu/proteinu aminokyseliny z obou optických izomerů by bylo krajně obtížné, sestavit větší molekulu čistě z aminokyselin D by ale šlo. Rozhodla o výběru jedné formy jen náhoda, mohli bychom v buňce např. najednou zaměnit všechny aminokyseliny a zachovat funkčnost? Nový výzkum …
více »V CERNu se podařilo nejpřesnější měření konstanty silné interakce
Vazba kvarků do protonů, neutronů a atomových jader je tak silná, že se příslušná interakce tak rovnou jmenuje. Silná síla, jejímž nositelem jsou gluony, je však současně ze všech čtyř základních interakcí měřitelná s nejmenší přesností. Nová studie vědců z projektu ATLAS v CERNu popisuje, jak lze pomocí bosonu Z, …
více »Z lidí mají v zoo radost hlavně sloni
Během covidových uzávěrek pracovníci zoologických zahrad reportovali, že mnohá zvířata jsou bez návštěvníků nesvá a přítomnost lidí jim chybí. Některým zvířatům určitě. Některá by (trvalou) absenci lidí nejspíš vítala. A řadě to bude jedno. Samozřejmě u inteligentnějších druhů již existuje velká variabilita v chování i mezi jedinci, ale nějaké závěry …
více »Umělá inteligence může rozpoznávat doklady mimozemského života
Vědci tvrdí, že objevili jednoduchý a spolehlivý test pro zjištění známek minulého nebo současného života, na Zemi i na jiných planetách. Autoři nové studie uvádějí, že jejich metoda založená na umělé inteligenci s 90% přesností rozlišuje moderní a starobylé biologické vzorky od vzorků abiotického původu. „Tato rutinní analytická metoda má …
více »NASA dopravila na Zemi vzorky z asteroidu Bennu
Po letech očekávání a usilovné práce týmu NASA OSIRIS-REx je kapsle s horninami a prachem získanými z asteroidu Bennu konečně na Zemi. Pouzdro přistálo v neděli v cílové oblasti testovacího a výcvikového polygonu Ministerstva obrany USA v Utahu poblíž Salt Lake City. Během hodiny a půl po přistání byla kapsle …
více »Hledání Dysonových sfér: může jít o motory i superpočítače
Fyzik Freeman Dyson už v roce 1960 přišel s myšlenkou, že by mohly existovat mimozemské civilizace tak vyspělé, aby dokázaly vybudovat megastruktury dostatečně velké na to, aby uzavřely svou mateřskou hvězdu – Dysonovy sféry. Současně navrhl, že tyto struktury by bylo možné detekovat na základě odpadního tepla, které budou vyzařovat …
více »