Jednu z nejpodivnějších rozmnožovacích strategií na světě vynalezly růže ze skupiny dobře známé růže šípkové (Rosa canina agg.). Abychom celý jedinečný systém pochopili, budeme se muset ponořit až na úroveň jednotlivých chromozomů. Právě na způsobu jejich rozchodu pomocí zvláštně pozměněné meiózy celá záhada spočívá. V diploidní buňce šípkové růže nalezneme …
více »Pohlaví mravenců jako dva oddělené druhy
Proč asexuální druhy milují extrémy? Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že pohlavně se rozmnožující druhy by si měly vést lépe v prostředí bohatém na zdroje a zároveň na vzájemně soupeřící druhy. Tam se totiž může uplatnit jejich výhoda spočívající ve schopnosti rychleji odpovídat na evoluční tahy protivníka. Naproti tomu …
více »Konec antických měst a vláda sportovních fanoušků
Na konci 6. století antická města, tradiční opora římské říše, postupně ztrácela svůj ekonomický vliv i sociální funkci. Zásadní však bylo, že se postupně měnil jejich charakter a celkový vzhled. Tradiční prvky reprezentované pravoúhlým systémem ulic, fóry, veřejnými budovami, lázněmi, hipodromem či akvadukty představovaly v tomto období spíše ideál, který …
více »Iluze svobodné vůle
Jak bude vypadat můj následující duševní stav? Nevím, prostě nastane. Kde je pak jakákoliv svoboda? Obecně vzato začínám každý den šálkem kávy nebo čaje, někdy si dám dva. Dnes ráno padla volba na kávu (dva šálky). Proč ne čaj? Absolutně nevím. Toužil jsem dnes víc po kávě než po čaji …
více »Poincarého domněnka a úvod do topologie
Poincaré a další matematici se pustili do klasifikace vícerozměrných analogií dvojrozměrných povrchů. Nazvali je „variety“. Padesáté narozeniny oslavil Grigorij Perelman, podivínský matematik, který dokázal Poincarého domněnku, pokládanou za 1 ze 7 největších matematických problémů pro 21. století. Při této příležitosti přinášíme úvod popisující, co je Poincarého domněnka (dnes už vlastně …
více »Jak se začaly mapovat jeskyně ČR
První pokusy mapování jeskynních prostor se vynořují na konci středověku či v raném novověku. Měřičské vybavení do podzemí se v prvopočátcích vytvářelo pro účely zhotovování plánů hornických děl. Tvorba map podzemních prostor rozhodně nebyla a není jednoduchou záležitostí, zvláště u komplikovaných systémů utvořených ve více patrech. Pro zobrazení jeskyní, kde …
více »Jak lidé ovládli sklo – Egypt, Řím i Plzeň
Pivo a víno se dlouho pily, aniž by lidé viděli barvu moku. Výroba skla má dva háčky. Zaprvé většina druhů písku neobsahuje ten správný poměr minerálů potřebných pro vznik kvalitního skla – hnědá barva je v chemii obávaným znamením toho, že sloučenina obsahuje nečistoty. Stejné je to s barvivy. Smícháte-li …
více »Železobeton lepený bakteriemi
Armovaný beton /železobeton/, navzdory působivé reputaci, vyžaduje péči. Jeho slabou stránkou je vlastně týž prvek, který je i jeho největší předností – vnitřní struktura. V důsledku běžného opotřebovávání, jakož i smršťování a rozpínání v létě a v zimě, se v betonu tvoří prasklinky. Těmi dovnitř proniká voda, která pak mrzne, …
více »Megality, pole, doly: Co zbývá v krajině
Souvislost některých pravěkých ohrazení s kultovní funkcí již byla zmíněna v předchozí kapitole (neolitické rondely). Objekty spojené s kultem měly v pravěku nicméně asi spíše přírodní ráz. Jako místa uctívání nadpřirozených sil mohly sloužit např. studánky, bažiny, řeky, vrcholky hor, skalní rozsedliny, výjimečné stromy či háje (viz Nemějice) apod. Soudíme …
více »Výzkum termojaderné fúze v ČR: tokamak COMPASS
Tokamak COMPASS (Compact Assembly) do ÚFP dorazil 20. října 2007 až z anglického Culham Science Centre. Neméně dlouhou cestu musel urazit Ústav fyziky plazmatu, než k této události vůbec došlo. Po nelehkém rozhodnutí vedení ústavu, že se ústav bude o COMPASS ucházet, bylo třeba přesvědčit EURATOM, že „na to máme“. …
více »