Proč by ostrovní ptáci v průběhu evoluce ztráceli schopnost letu? V předchozí kapitole jsme si řekli, že nelétaví ptáci se často vyskytují na ostrovech příliš vzdálených, než aby byly v dosahu savčích predátorů nebo jiných konkurentů. Absence savců má dva důsledky. Zaprvé ptáci, kteří na ostrov doletěli, jsou schopní převzít …
více »Města a pravidlo pořadí a velikosti
Jedním z atributů společných městům jakéhokoli historického období je, že jejich pořadí podle velikosti populace vykazuje překvapivě pravidelné rozdělení, které lze vyjádřit (ne dokonale, ale v mnoha případech velmi přesně) jednoduchým matematickým vzorcem: populace n-tého největšího města je zlomkem 1/n populace největšího města, což znamená, že rozdělení velikosti měst se …
více »Křivky růstu: Hyperbolické, exponenciální a logistické
Neomezený, a tedy na Zemi vždy jen dočasný exponenciální růst by se neměl zaměňovat (jak to někdy bývá) s hyperbolickým růstem. Zatímco exponenciální progres je charakterizován rostoucí absolutní rychlostí růstu, zůstává funkcí času, když se blíží nekonečnu; na rozdíl od toho hyperbolický růst vrcholí absurditou, protože množství roste směrem k …
více »Inteligence vznikla u hlavonožců nejspíš víckrát nezávisle na sobě
Ať už nervové soustavy zpočátku dělaly cokoliv, přechod z ediakaru do kambria znamenal nový režim chování živočichů a těla, která to umožnila. Organismy si novým způsobem vzájemně zkřížily životní cesty, obzvláště ve vztahu predátora a kořisti. Strom se dál větvil, několik mozků se zvětšilo a povstaly dva experimenty s velmi …
více »Výbuch sopky Toba a jeho dopad na evoluci Homo sapiens
Pro hodnocení síly erupcí vytvořili vulkanologové index sopečné explozivity (VEI – volcano explosivity index), který se pohybuje od 0 do 8 bodů. Hodnocení na škále VEI zohledňuje nejen to, kolik materiálu sopka vyvrhne, ale i jak vysoko vystoupá sopečný mrak. Každý stupeň na této škále představuje zhruba desetinásobné zvýšení. Například …
více »Jeden mozek, dva světy
Mozek s vnějším světem vypořádává tak, že ho rozdělí na dvě samostatné oblasti, peripersonální a extrapersonální. John Douglas Pettigrew, donedávna emeritní profesor fyziologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (zemřel v květnu 2019), byl rodákem z města s rozkošným jménem Wagga Wagga. Pettigrew prožil skvělou kariéru neurovědce a nejvíce se proslavil …
více »Proč chytří hlavonožci žijí tak krátce?
Hlavonožce jsem začal sledovat zblízka v moři v roce 2008: nejprve sépie vějířovité, potom i chobotnice, když jsem se je naučil zpozorovat (samozřejmě byly celou dobu všude kolem mne). Rovněž jsem si o nich začal číst a jedna z prvních věcí, kterou jsem zjistil, mě šokovala. Sépie vějířovité, tito velcí …
více »Knihy roku: tipy na vánoční dárky
Jako obvykle na počátku prosice přehled toho, co nadělit nebo nechat si nadělit pod stromeček – např. chobotnici! Pro mě osobně je totiž letos knihou roku Godfery-Smith Peter: Jiné mysli. Chobotnice, moře a hluboké kořeny vědomí, Academia (o knize na stránkách vydavatele) Text pojednává o vědomí, respektive cítění/vnímání, a to …
více »Statistici vyvracejí nejčastější klišé spojená s tenisem
Proč může být lepší udělat více dvojchyb? Kam směřovat podání? Tenis je také hra, která se nejčastěji stává předmětem matematických rozborů, mezi nimiž vynikají práce dvou nizozemských statistiků – a výsledky jsou velmi zábavné. Franc Klaassen a Jan R. Magnus pracovali v Centru pro ekonomický výzkum na Tilburské univerzitě a …
více »Boltzmannovy mozky a rozkoše solipsismu
Znáte termín „Boltzmannův mozek“? Ludwig Boltzmann (1844-1906) je znám především jako autor konceptu entropie, včetně slavné druhé věty termodynamiky o neustálém nárůstu neuspořádanosti. Boltzmann spáchal sebevraždu, ne však kvůli tomu, že mu vlastní existence tváří v tvář entropii přišla zbytečná, ale aby si zkrátil trápení způsobované četnými zdravotními neduhy. Termín …
více »