Poprvé v historii je možné sledovat, jak rostliny v reálném čase aktivují svou obranu proti chorobám, a to díky unikátnímu proteinovému senzoru, který vyvinuly vědecké týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Velké Británie, Německa a Srí Lanky. Objev publikovaný v prestižním časopise Science přináší zcela nový pohled na …
více »První Slované na našem území preferovali jáhlovou kaši
První Slované na našem území konzumovali nejčastěji mléko, proso a med. Tím se odlišovali od Germánů, kteří měli naopak v oblibě vepřové maso. Vyplývá to z rozsáhlých analýz molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat. Obě populace se tak podle aktuálních výzkumů nelišily pouze geneticky, …
více »Astrofoto: vzdálená bouřka a červení skřítci
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý. Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten nejlepší byl …
více »Čeští a japonští vědci vylepšili termoelektrický materiál
Vědcům z českých a japonských institucí se podařilo najít způsob, jak zlepšit termoelektrické vlastnosti tenkých vrstev nitridu skandia (ScN), nanesených na substráty oxidu hořečnatého (MgO). Tento materiál dokáže přeměňovat teplo na elektřinu a a jeho vlastnosti jsou klíčové zejména při vysokých provozních teplotách. Základem jsou tzv. zdvojené (dvojčatové) domény (z …
více »Čeští vědci vyvinuli pěnu z přírodní gumy a ligninu
Lignin je po celulóze druhý nejrozšířenější biopolymer na zemi. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představil novou technologii výroby lehké a odolné pěny z přírodní gumy a ligninu – látky, která je běžnou součástí dřeva a zároveň vedlejším produktem při výrobě celulózy. Nový …
více »Arrestin: bílkovina způsobuje nežádoucí účinky léků
U opioidních analgetik hraje arrestin roli v nebezpečném snížení krevního tlaku, tlumení dýchání a návykovosti. Porozumění procesům v lidském těle na molekulární úrovni je klíčové pro vývoj léků. Vědecké skupině dr. Josefa Lazara z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se nyní podařilo díky nově vyvinutému molekulárnímu biosenzoru a …
více »6 miliard tun za sekundu: Objevena bludná planeta rostoucí rekordním tempem
Astronomové zjistili obrovský „růstový spurt“ u takzvané bludné planety. Na rozdíl od planet v naší Sluneční soustavě tyto objekty neobíhají kolem hvězd, ale volně plují samy. Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) odhalila, že tato volně plující planeta pohlcuje plyn a prach ze …
více »Nově objevené houby hrají v přírodě větší roli, než se myslelo
Některé ‘dřevní’ houby jsou běžné i v půdě a v kořenech rostlin. Mykologové z Botanického a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR popsali ve spolupráci s nizozemskými kolegy několik dosud neznámých druhů a rodů mikroskopických hub z české přírody. Zároveň odhalili, že jejich ekologická role sahá dál než k rozkladu dřeva. …
více »Vědci dokázali kultivovat stovky sladkovodních mikrobů, které se dosud nedařilo pěstovat v laboratoři
Studie zveřejněná v časopise Nature Communications představuje zásadní posun v mikrobiologii: vědcům se podařilo poprvé přenést do kultury rozsáhlou kolekci sladkovodních bakterií, které se dosud nedařilo kultivovat. Přestože jsou tyto organismy v přírodě velmi rozšířené, ve veřejných sbírkách kmenů se objevují jen výjimečně. Až dosud se většina pokusů o pěstování …
více »Kdy je lepší splynout s okolím a kdy na sebe upozornit?
Umělá kořist měla tři typy zbarvení: typický výstražný vzor oranžové a černé… Který typ zbarvení poskytuje kořisti nejlepší ochranu před predátory? Mezinárodní tým vědců, včetně zoologů z Přírodovědecké fakulty UK, testoval na 15 000 umělých můrách rozmístěných na šesti kontinentech, zda je účinnější nápadné výstražné zbarvení, nebo nenápadné maskování. Ukázalo …
více »