Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Cesta k plně ovládaným molekulárním strojům

Po ozáření světlem se rotor motoru nejdřív pootočí pouze částečně a rotaci dokončí díky působení tepla. Tým Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR popsal novou koncepci světlem poháněných molekulárních motorů, které i po přichycení na kovový povrch zůstávají plně funkční a vykonávají řízený rotační pohyb. Vědci …

více »

Tajemství kukaččích vajec: samice určují barvu, otcové mohou ovlivnit skvrnitost

Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců. Nový mezinárodní výzkum ukázal, že podkladovou barvu skořápky u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky …

více »

Inspekce elektrických sítí se posouvá do éry autonomních dronů

Využití dvou dronů řízených jedním pilotem je ve světě unikátní a přináší výrazné zvýšení efektivity inspekčních činností. Tým robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT společně s E.ON Group Innovation a distribuční společnosti EG.D úspěšně otestoval technologii HIVE pro autonomní inspekce elektrického vedení pomocí kooperujících dronů. Při demonstračním testu u Horní Cerekve tým …

více »

Odhalili pravý mechanismus populární metody mozkové stimulace

Skutečným stimulačním prvkem je samotná vysokofrekvenční složka. Vědci z CEITEC Vysokého učení technického v Brně pod vedením profesora Erica Daniela Glowackého vyvrátili dlouholeté předpoklady o populární technice mozkové stimulace známé jako temporální interferenční stimulace. Tato metoda má být založena na neinvazivním cílení na hluboké struktury mozku pomocí překrývání vln vysokofrekvenčních …

více »

Objevili buněčný „bezpečnostní vypínač“, který chrání DNA před poškozením

Bez této pojistky se buňka chová rizikově – jede „na výkon“, ale nepřesně. Vědecké týmy Lukáše Čermáka a Hany Polášek-Sedláčkové objevily nový mechanismus, kterým buňky dohlížejí na kvalitu kopírování DNA. Když tahle kontrola selže, buňka začne replikovat DNA zbrkle a genom se tudíž stává nestabilním, což může být prvním krokem …

více »

Houby si při šíření kožní infekce z morčat na člověka mohou pomáhat toxiny

Kožní infekce, které se šíří od domácích morčat na lidi, způsobuje houba Trichophyton benhamiae var. luteum. Nová studie týmu z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR nyní odhaluje, proč je tak úspěšná – zřejmě si pomáhá tvorbou látek podobných toxinům. Houbu Trichophyton benhamiae var. luteum popsali čeští vědci před několika lety …

více »

Brzlík má více buněčných učitelů, než jsme si mysleli

T-lymfocyty, klíčové obranné buňky, se v brzlíku učí nerozpoznávat vlastní tělo jako nepřítele. Nový výzkum Matouše Vobořila, publikovaný v prestižním Journal of Experimental Medicine, ukazuje, že se na této „výchově“ podílí i široké spektrum dendritických buněk a makrofágů. Objev přináší zásadní poznatky s možným využitím pro prevenci autoimunitních chorob a …

více »

Nový snímek zachycuje strašidelný netopýří signál na obloze

Přímo na Halloween byl nad chilskou observatoří Paranal Evropské jižní observatoře (ESO) spatřen strašidelný netopýr. Díky svému širokému zornému poli dokázal teleskop VST (VLT Survey Telescope) zachytit tento velký mrak kosmického plynu a prachu, jehož fascinující vzhled připomíná siluetu netopýra. Tento „kosmický netopýr“ se nachází asi 10 000 světelných let …

více »

Vyvinuli metodu, která spouští chemické reakce podle pH buněk

Objev otevírá cestu k přesnější diagnostice a léčbě nádorů. Novou metodu umožňující spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH vyvinul tým vědců z ETH Curych vedený Helmou Wennemers a Athanasiosem Markosem, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Tento postup otevírá cestu k přesnější diagnostice …

více »

Grafen dopovaný borem pro měření hladiny cukru v krvi a detekci nádorů

Metoda SERS (Surface Enhanced Raman Spectroscopy) umožňuje analýzu chemických látek i ve velmi malých koncentracích. Ještě jako student bakalářského studia na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) se Jan Komeda stal hlavním autorem článku publikovaného v prestižním mezinárodním časopise Applied Surface Science Advances (Elsevier, Q1). Studie …

více »