Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Superpočítače sestavené HPE obsadily přední příčky v nových žebříčcích

Superpočítače sestavené společností Hewlett Packard Enterprise (HPE) se umístily v aktuálním listopadovém vydání žebříčku TOP500 nejvýkonnějších výpočetních systémů na světě na prvních třech místech. První místo zaujal superpočítač El Capitan, vyvinutý ve spolupráci společností HPE a AMD pro americký Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA) a Národní laboratoř Lawrence Livermore (LLNL). Ten v …

více »

Genová terapie dokáže zabránit ztrátě zraku

Léčivý přípravek Luxturna (voretigen neparvovek) byl v roce 2017 jako první genová terapie pro oční onemocnění nejdříve schválen v USA. Centrum klinické oční genetiky při Oční klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se jako jediné v republice specializuje na dědičné choroby oka včetně diagnostiky …

více »

Mise LUMI od TRL Space byla zařazena do programu průzkumných misí Evropské kosmické agentury

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Start první fáze měsíční mise LUMI (Lunar Mapper and Inspector), která umožní průzkum jižního pólu Měsíce, oznámila na sedmém ročníku největšího evropského veletrhu pro vesmírné technologie SpaceTech Expo Europe brněnská společnost TRL Space. Dohodu o spolupráci podepsali zástupci firem, které jsou součástí evropského konsorcia, které bude na misi v následujících …

více »

Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv

Molekula je nejprve otevřená, aby se kov dostal snadno dovnitř. Když se tam usadí, zaklapne se za ním víko pasti pomocí nevratné chemické reakce. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Miloslava Poláška vytvořili sloučeniny, které jsou až milionkrát stabilnější, než obdobné látky využívané současnou medicínou …

více »

Jak se vzala voda na Zemi? Meteority a sluneční vítr

Bombardování kyslíkatých minerálů atomy vodíku vede k tvorbě molekul vody. Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody …

více »

Grafenová technologie bojuje s kostními nádory

Nanoplatformu na bázi grafenu, na niž je možno navázat hned několik léčiv a dopravit je k nádorovým buňkám, vyvinuli vědci CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Maynooth University v Irsku a Consiglio Nazionale delle Ricerche v Itálii. Díky projektu Nano4Tarmed z prestižního programu Horizont 2020 se …

více »

Vědci z ČVUT vyvinuli unikátní metodu na opravu historických zvonů

Na veletrhu FORMNEXT v Německu v druhé půlce listopadu představí odborníci z katedry materiálů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (FJFI) unikátní zvon, který vznikl díky metodě nadzvukového nanášení materiálu, známé jako „cold spray“. Zvon má ukázat, že poškozené historické zvony lze touto metodou opravit bez zhoršení zvukových vlastností. Při …

více »

Experti zkoumají hrob Arnošta z Pardubic

Hrob prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic vydává svoje tajemství. Experti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice historik František Šebek a archeolog Jan Frolík díky pokročilé technice poprvé nahlédli do prostoru hrobky v polském Kladsku. „Zkoumat místo posledního odpočinku Arnošta z Pardubic pro nás byla výjimečná příležitost, během které jsme udělali mimořádný …

více »

Obyvatelé tepe jedli hodně masa a pšenice: svědectví o Hedvábné cestě

Způsob obživy místních komunit a přírodní prostředí v průběhu více než dvou tisíciletí v Kyrgyzstánu zkoumali pracovníci a studenti katedry archeologie FF ZČU ve spolupráci s Ošskou státní univerzitou. Pozůstatky osídlení odhalili v dříve neprobádané oblasti, kudy procházela jedna z větví Hedvábné cesty. Stepní oblast v dnešním Kyrgyzstánu byla po …

více »

Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet

Vědci dosáhli významného pokroku v pochopení toho, jak buňky regulují svou vnitřní strukturu. Tým ze tří ústavů Akademie věd České republiky, Ústavu molekulární genetiky, Biotechnologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a CEITEC odhalil molekulární mechanismy proteinu MICAL1, který je klíčový pro udržování …

více »