Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Brněnští vědci opět zkoumali sluneční koronu při zatmění

Z velkého množství dat postupně vznikají obrazy sluneční koróny zobrazující složitou strukturu magnetického pole Slunce, rozložení teploty v koróně… Celkem 129 snímků využil profesor Miloslav Druckmüller z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT k vytvoření obrazu, který zachycuje sluneční korónu při letošním úplném zatmění Slunce. K němu došlo 2. července nad Jižní Amerikou. Obraz …

více »

Jak detekovat povýstřelové zplodiny na otiscích prstů

Hledání pachatelů závažných trestných činů, při kterých byla použita střelná zbraň, by v budoucnu mohla usnadnit unikátní metoda detekce a klasifikace povýstřelových zplodin na otiscích prstů, za kterou její autor Tomáš Pluháček z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) získal prestižní Cenu Shimadzu pro mladé vědecké …

více »

Lymfomem onemocní v ČR každý den 5 pacientů

Lymfomem, tedy zhoubným nádorovým onemocněním vycházejícím z bílých krvinek, onemocní v České republice každý den až 5 pacientů. V četnosti výskytu u nás zaujímají 5. místo po nádorech tlustého střeva, plic, prsu a dělohy. Každoročně je tak diagnostikováno kolem 1800 nových pacientů. V naší zemi v současnosti žije odhadem více než 11 000 obyvatel, kterým byl …

více »

Cena Grantové agentury i za výzkum grafenových struktur

Grafen i eroze pískovců. Cenu za špičkový výzkum získali chemik Zdeněk Sofer, geolog Jiří Bruthans, zoolog Robert Černý, lékař a biolog Marek Mráz a sociolog Václav Štětka. Zdeněk Sofer uspěl s projektem zkoumající použití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu. Jiří Bruthans zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi …

více »

Nanodiamanty pomáhají rozkládat nervově paralytické látky

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Nebezpečné bojové chemické látky jako novičok nebo sarin by mohl několikanásobně účinněji rozložit nový nanokompozit. Na jeho vývoji se podíleli i vědci Akademie věd ČR, Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu a Jiří Henych z Ústavu anorganické chemie, spolu s kolegy z dalších českých institucí i Uppsalské univerzity. Rychlé a účinné …

více »

Poklidným halo galaxie prošel záhadný rádiový záblesk

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT poprvé pozorovali průchod rychlého rádiového záblesku galaktickým halo. Záhadná erupce kosmických rádiových vln trvající méně než milisekundu prošla touto oblastí téměř bez následků, což naznačuje, že hustota hmoty v halu galaxie je velmi nízká a je zde také jen slabé magnetické pole. Tato nová technika může …

více »

Neúplné „kvantové puzzle“

Nalezení všech objektů slučitelných s danou částečnou informací je velmi složitá matematická úloha… Vědcům z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se podařilo jako jedněm z prvních potvrdit společnou vlastnost tří kvantových bitů pouze z částečné informace, která o této vlastnosti nenese žádné stopy. V laboratoři tak vlastně …

více »

Jak se buňky krmí

Po dlouhou dobu převládal názor, že endocytóza neboli proces přijímání materiálu z vnějšího okolí do buňky probíhá spontánně. Tým vědců z Univerzity v Cambridge vedený Zuzanou Kadlecovou ve spolupráci se skupinou Filipa Šroubka z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR analyzoval proces, jímž buňka absorbuje materiál z vnějšího prostředí. Výsledky …

více »

Umělá inteligence v brýlích pozná tváře i bankovky

Společnost OrCam Technologies je pionýrem na poli nositelné asistenční technologie pro nevidomé a slabozraké. Její přístroj OrCam MyEye 2 je vybaven kamerou s vysokým rozlišením a malým reproduktorem. Pomocí umělé inteligence svému nositeli předčítá tištěné texty na papíře i na monitoru či displeji, poznává obličeje a výrobky, bankovky nebo barvy. …

více »

Změna spinu může změnit materiál z vodiče na izolant

V Plzni mají unikátní fotoelektronový emisní spektrometr SARPES. Vysokoškolský ústav Nové technologie – výzkumné centrum (NTC) Západočeské univerzity v Plzni se stává výjimečným pracovištěm v rámci ČR i Evropy. Tamní vědci totiž začali používat přístroj SARPES, fotoelektronový emisní spektrometr se spinovým a úhlovým rozlišením za 44 milionů Kč, s nímž …

více »