Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Šance na účinnější analgetika proti chronické bolesti

Senzorová doména TRPA1 receptoru přispívá k detekci bolestivých podnětů. Vědci z oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s oddělením fyziky biomolekul Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zabývají výzkumem receptorů uplatňujících se při vzniku chronické bolesti, jež doprovází řadu závažných onemocnění. Získané poznatky přispějí k lepšímu porozumění …

více »

Lovec exoplanet ExTrA provedl první pozorování

Dalekohledy nového národního projektu ExTrA umístěné na observatoři La Silla v Chile provedly svá první pozorování. Úkolem teleskopů ExTrA je pátrat po extrasolárních planetách obíhajících kolem blízkých červených trpaslíků. Inovativní design zařízení přináší mnohem vyšší citlivost ve srovnání s předchozími přehlídkami. Astronomové tak získali účinný nástroj, který jim pomůže při …

více »

Stříbro je nadějí pro řešení antibiotické krize

Bakteriální rezistenci k nanočásticím lze údajně zabránit. Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci odhalili unikátní obranný mechanismus bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se již používají v antibakteriální léčbě. Tento mechanismus není podmíněn genetickými změnami bakterií, čímž se výrazně liší od běžných mechanismů rezistence vůči antibiotikům. Výzkumníci současně našli způsob, …

více »

Velikost genomu ovlivňuje invazivnost rostlin

Buňky s malým obsahem DNA se rychleji replikují, což vede k rychlejšímu růstu. Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu …

více »

CESNET a GÉANT představují optický kanál o kapacitě 300 Gb/s

CESNET při historicky prvním uplatnění platformy Waveserver Ai od firmy Ciena ve výzkumné a vzdělávací komunitě propojil vysokokapacitní routery sítě GÉANT pomocí optického kanálu s přenosovou rychlostí 300 Gb/s na jediné vlnové délce. Propojení bylo realizováno jako cizí vlnová délka (Alien Wavelength) přes 530 km sítě CESNET mezi uzly Praha a Vídeň, nasvícené …

více »

Vlákna z kyseliny hyaluronové

Vědci z Univerzity Pardubice zvláknili kyselinu hyaluronovou. Je základem unikátních krytů ran, které se právě testují. Když se spojí úspěšná česká biotechnologická firma se špičkovými vědci z Univerzity Pardubice, dějí se velké věci. Ze spolupráce dvojice vědeckých pracovníků profesora Radima Hrdiny a docenta Ladislava Burgerta z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti Contipro tak …

více »

Dosažení submolekulárního rozlišení struktury molekul vody

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Čeští a čínští vědci vyvinuli novou metodu umožňující submolekulární rozlišení vodních klastrů na povrchu soli. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Pekingské university dosáhli významného pokroku při zobrazování molekul vody. Vědci vyvinuli novou metodu umožňující dosáhnout …

více »

120 let Astronomické observatoře v Ondřejově

21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav …

více »

První jeskynní rak objeven na jižní polokouli

Rak nažloutlý je prvním nalezeným jeskynním rakem žijícím mimo Severní Ameriku. Jedná se o unikátní objev, který přispěje k poznání evolučního vývoje nepříbuzných druhů a jejich přizpůsobení se extrémnímu prostředí, jakým jsou jeskyně. “Objevený rak nažloutlý (Cherax acherontis) má vlivem nedostatku světla zakrnělé oči a jeho tělo ztratilo téměř veškerou …

více »

Prostorové materiály pro 3D tisk

Vypadají jako pórovité membrány z hodiny přírodopisu. Chytré stavební struktury, jejichž statické, dynamické a izolační vlastnosti lze na míru přizpůsobit, mohou mít lepší vlastnosti než klasické stavební výplně. Vzdušné organické tvary, jež navrhuje tým Jana Podroužka z Fakulty stavební VUT, umožnují při nízké hmotnosti odolat vysokému zatížení, a to bez …

více »