Vyrábět alkohol prostě ze dřeva navrhují výzkumníci z japonského Forestry and Forest Products Research Institute. Nápoje kvasí z kůry a autoři celého nápadu uvádějí, že je lze pít i jako „víno“, ale destilát je přece jen chutnější. Nápoj si uchová prý i charakteristickou chuť příslušného dřeva, zatím si výzkumníci hráli s cedrem, břízou a třešní. Nakonec – některé destiláty se i v dřevěných sudech záměrně nechávají dozrát.
K rozdrcené kůře nestačí přidat samotné kvasinky, ty si s celulózou neporadí, nejprve se musí se nasadit speciální enzymy, blíže nespecifikované celulázy. (Nebo bychom možná mohli dřevo nechávat nažvýkat termity? Nakonec jihoameričtí indiáni vyráběli nápoj z kukuřice tak, že ho také nejprve žvýkali, aby amylázou ve slinách rozložili škrob.) Lignin se odděluje pomocí antrachinonu a pak rovněž dále zpracovává, i když to příliš účinné není; polyfenolický lignin bývá při zpracování dřeva běžně odpadním produktem.
Výsledný roztok se pro lepší kvašení zahustil reverzní osmózou přes membránu. Ze 4 kg cedru nakonec vědci získali 3,8 litru 15% alkoholu (zhruba tolik má mimochodem i japonský národní nápoj sake). Proces nevyžaduje zvýšenou teplotu ani kyselinu sírovou, měl by být tedy nenáročný na energii a neprodukovat problematický odpad. Z rostlinné hmoty se už masově vyrábějí biopaliva s ethanolem jako hlavní složkou, uvedený postup má ovšem produkovat alkohol k pití, navíc speciálně ochucený.
Kami-pa-gi-kyō-shi 71(8):915-926 DOI: 10.2524/jtappij.71.915
Zdroj: Phys.org
Poznámky PH:
Nezní to celé až příliš jednoduše, aby v tom nebyl nějaký háček? Nejspíš to vyjde příliš draho?
Ze dřeva, přesněji řečeno z březové mízy, se alkohol snad zkoušel kvasit v severní Evropě ještě za Vikingů.
Sladká je i javorová šťáva, severoameričtí indiáni ji používali, ale že by ji zkoušeli kvasit, není známo… (?)