Archiv článků: enzymy

Šíří se geny proti alkoholismu?

pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku publuc domain

V minulosti probíhala u řady lidských populací pozitivní selekce na schopnost alkohol snášet, ba zřejmě i vyhledávat; kvašené nápoje byly zárukou relativní mikrobiální nezávadnosti. Nyní vědci zaznamenali v genomu probíhající změny, které vykládají jako „selekci proti alkoholismu“. Kelsey Elizabeth Johnson a Benjamin Voight z University of Pennsylvania publikovali v Nature …

více »

3D struktura enzymu, který rozkládá polysacharidy

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Plíseň kropidlák rýžový byla domestikována již před asi dvěma tisíci lety ve východní Asii. Enzymy β-N-acetylhexosaminidasy katalyzují rozklad některých polysacharidů a vyskytují se u organismů napříč všemi doménami života. Účastní se například recyklace bakteriální buněčné stěny, klíčení semen a dozrávání plodů u rostlin, přestavby exoskeletu při metamorfóze hmyzu, nebo procesu …

více »

Parazitologové nabourali dogma o neměnném složení mitochondriální turbíny

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Odlišné složení komplexu FoF1-ATP u některých parazitů by mohlo umožnit vývoj nových léčiv. Parazitologové z Biologického centra AV ČR společně s vědci z Cambridgeské univerzity, mezi nimiž byl i nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1997, John E. Walker, rozluštili strukturu mitochondriálního podkomplexu F1-ATPázy u jednobuněčného parazita Trypanosoma brucei. …

více »

Mitochondrie prý fungují při 50 ºC

Buněčné elektrárny v lidském těle se chovají jako kamna ve špatně izolované místnosti, mají tedy stabilně vyšší teplotu než okolí. Objev to má být hodně převratný. V PLOS Biology vyšla studie mezinárodního vědeckého týmu (hlavní autor Pierre Rustin z francouzského INSERM/CNRS), že mitochondrie v lidském těle fungují při teplotě o …

více »

Další kousky nitrogenázy: produkce metanu

Klimatické modely by se asi měly upravit. Až 10 % organismů fixujících vzdušný dusík má údajně genetický kód pro zvláštní variantu enzymu nitrogenázy, která obsahuje pouze železo. Obvyklá nitrogenáza využívá kromě železa pro přenos elektronů také molybden. Jak se ukazuje, i tento běžný enzym ovšem dokáže svým fungováním překvapit. Viz …

více »

Kouzla s DNA – modifikovat lze i sacharid

Na The Scripps Research Institute (TSRI) předvedli další triky, které lze provádět s nukleovými kyselinami. Ačkoliv se v živé přírodě jedná o médium pro zápis informace, modifikované nukleotidy mohou být základem pro funkční materiály řady typů. Floyd Romesberg a Tingjian Chen ve studii publikované Angewandte Chemie demonstrují celou řadu modifikovaných …

více »

Enzym nitrogenáza umí produkovat i vodík

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Nitrogenázu využívají některé bakterie pro fixaci dusíku za pokojové teploty. Je to reakce velmi zajímavá, když si uvědomíme, jak je molekula dusíku jinak nereaktivní. Pro přímou „anorganickou“ syntézu amoniaku z prvků potřebujeme vysoký tlak, teplotu a katalyzátory – i když existují i pokusy o jiné cesty (viz také: Výroba amoniaku …

více »

Enzymy štěpící bílkoviny proti parazitům

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Schistosomóza je po malárii druhé nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě. Jeho původcem jsou motolice rodu krevnička (Schistosoma), které se vyskytují zejména v tropickém podnebném pásu, v oblasti Afriky, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Statistiky uvádějí v současnosti 200 milionů nakažených a dalších asi 800 milionů v ohrožení nákazou. Znalost fungování …

více »

Neu5Gc: pomůže mutace rekonstruovat evoluci člověka?

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Dochovaná fosilní DNA stará miliony let je dosud pouze zbožným přáním, nicméně evoluci člověka by mohl pomoci rekonstruovat i další biochemický marker – sacharidy. Glykany jsou obecně polysacharidy nebo sacharidové části glykoproteinů, v tomto případě nám jde o látky vyskytující se v povrchové vrstvě buněk (na membráně atd.). Vědci z …

více »

V živých organismech poprvé vznikla vazba Si-C

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Vazbu Si-C známe třeba z polysiloxanů, to jsou však syntetické produkty. Ačkoliv křemík je všude kolem nás a chemicky se dost podobá uhlíku, živé organismy ho příliš nevyužívají. Chemická podobnost křemíku s uhlíkem vedla dokonce k tomu, že seriózní vědci i autoři sci-fi (StarTrek) s oblibou spekulují o tom, že …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close