Archiv článků: enzymy

Vyvinuli enzym rozbíjející vazbu Si-C v silikonech

Vědcům se poprvé podařilo vyvinout enzym, který dokáže rozštěpit velmi pevné chemické vazby mezi křemíkem a uhlíkem v siloxanech (silikonech), organických sloučeninách křemíku. Přesněji řečeno, siloxany by se mohly pokládat za látky někde mezi organickou a anorganickou chemií. Jejich kostru tvoří „anorganický“ řetězec -Si-O-Si-O-, zbylé vazby křemíku typicky vážou organické …

více »

Enzymy s lehkými izotopy jsou účinnější mnohem víc

Těžká voda reaguje chemicky trochu jinak než čistě „lehká“, nebo než běžná směs obou izotopů. To platí jistě i pro jiné molekuly lišící se izotopovým složením. Speciálně zajímavé toto může být u tak specifických reakcí, jako je enzymatická katalýza. Dosud se předpokládalo, že účinky v biochemických reakcích jsou víceméně úměrné …

více »

Vědci vyvinuli novou metodu pro výpočetní návrh bioterapeutik

Vědci se zaměřili na vývoj vylepšené verze proteinu stafylokinázy, který se již osvědčil při rozpouštění krevních sraženin. Výzkum bioterapeutik představuje slibný přístup k léčbě závažných onemocnění. Hlavní složkou jsou biologické látky jako například proteiny, které jsou upraveny tak, aby se zaměřily na konkrétní aspekty nemoci. Významný přínos v této oblasti …

více »

Na ÚOCHB vyvinuli novou metodu pro enzymovou syntézu RNA léčiv

Upravené DNA polymerázy umějí začlenit v podstatě jakoukoliv úpravu do jakékoliv sekvence RNA. Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vedený prof. Michalem Hockem přišel s novou metodou přípravy ribonukleové kyseliny (RNA) obsahující modifikované báze. Inovativní využití upravených DNA polymeras, běžně používaných pro syntézu DNA, vedla k vývoji obecné metody …

více »

Kde se před vznikem života vzaly sacharidy?

Pentózové sacharidy život jsou součástí dnešních nukleových kyselin, takže je život zřejmě potřeboval od samého počátku. Jejich dostupnost na rané Zemi je však nejasná, protože tyto molekuly jsou chemicky celkem nestabilní. Nová studie provedená vědci z Tokyo Institute of Technology došla k závěru, že aldonáty C6 mohly fungovat jako zdroj …

více »

Žralok malohlavý se dožívá 400 let zřejmě díky reverzní transkriptáze

Čeští vědci našli v jednom z nejdéle žijících živočichů světa „stopu dlouhověkosti“. Vědci ostravské Přírodovědecké fakulty a brněnského Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR objevili v RNA žraloka malohlavého možný klíč k jeho dlouhověkosti. Paryba, která se dožívá i přes 400 let, dle jejich zjištění v rámci svých molekulárních procesů využívá …

více »

Mutace v mitochondriích chrání před Parkinsonovou chorobou

Podle nové studie University of Southern California poskytuje dosud neznámá mutace v krátkém proteinu významnou ochranu před Parkinsonovou chorobou a nabízí nový směr pro zkoumání potenciální léčby. Nově objevená mutace se nachází v mitochondriálním mikroproteinu SHLP2. U lidí s touto mutací je pravděpodobnost vzniku nemoci o polovinu nižší než u …

více »

Proč je moč žlutá?

Vědci z University of Maryland a National Institutes of Health objevili enzym, který je zodpovědný za žlutou barvu moči. Bilirubin reduktáza podle autorů studie otevírá cestu k dalšímu výzkumu role střevního mikrobiomu při onemocněních, jako je žloutenka a zánětlivá střevní onemocnění. Opravdu zajímavé je, že dosud se prý o příčině …

více »

Kratičký peptid s niklem je účinným enzymem

Vědci připravili malou molekulu, která by mohla ukazovat, jak asi vypadaly počátky života – ve smyslu primitivního metabolismu. Jednoduchý peptid nazvaný Nickelback dokáže fungovat jako enzym s účinností připomínající mnohem delší proteiny. Peptid se skládá z 13 aminokyselin a podle vědců jde ještě o molekulu dostatečně jednoduchou na to, aby …

více »

Slovenskí vedci spojili enzým s rizikom úmrtia na COVID-19

Výskum ochorenia COVID-19 pokračuje aj po skončení pandémie a prináša nové poznatky, užitočné nielen v prípade budúcich pandémií, ale aj pri iných neinfekčných ochoreniach. Súvislosť medzi ťažkou formou ochorenia COVID-19 a aktivitou enzýmu butyrylcholínesterázy v ľudskej krvi odhalil výskumný tím z Farmaceutickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave pod vedením farmakologičky …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close