Sciencemag.cz
Doporučujeme
Hypotetické červí díry jsme dosud nikdy nedetekovali, i když, jak se uvádí, např. teorie relativity jejich existenci nezakazuje (ovšem ani k ničemu nepotřebuje a nevyžaduje; hodily by se spíše nám, protože by představovaly zkratku mezi jinak vzdálenými částmi vesmíru). Nová studie tvrdí, že červí díry by mohly připomínat ty černé, ale současně se od nich detekovatelným způsobem lišit. Nabízí se tak i možnost, že jsme červí díry už ve skutečnosti objevili, jen o tom zatím nevíme.
Vědci ze Sofijské univerzity nyní navrhli možné signatury červích děr ve srovnání s běžnými černými. V článku publikovaném ve Physical Review D Valentin Deliyski, Galin Gyulchev, Petya Nedkova a Stoytcho Yazadjiev uvádějí, že objekty obou typů by mohly mít odlišné akreční disky, tedy útvary strhávané hmoty, které rotují kolem nich. Vědci vypracovali model hrdla hypotetické červí díry, který jim umožnil formulovat předpovědi o tom, jak by se hmota, která ji obklopuje, mohla chovat jinak než hmota nasávaná do černé díry.
Podle modelů by se světlo vyzařované jakýmikoliv částicemi obklopujícími červí díru polarizovalo v důsledku silných magnetických polí, která červí díry vytvářejí. Právě tento druh polarizovaného vyzařování byl již v minulých letech detekován, což vedlo k prvním snímkům černé (?) díry v galaxii M87 (velká eliptická galaxie v souhvězdí Panny) pořízených v roce 2019.
Autoři studie navrhují pozorování podezřelých objektů nepřímo pomocí gravitačního čočkování. V tomto případě by se černé a červí díry měly lišit více než při přímém pozorování; intenzita polarizace záření akrečních disků červích děr může být až o řády vyšší než u černých. Dalším rozdílem by mohlo být, že záření z oblasti napříč hrdlem červí díry vede k vytvoření další struktury prstencových obrazců. To všechno dohromady by mohlo vytvářet charakteristické signatury červích děr.
Polarized image of equatorial emission in horizonless spacetimes: Traversable wormholes
Valentin Deliyski, Galin Gyulchev, Petya Nedkova, and Stoytcho Yazadjiev
Phys. Rev. D 106, 104024
DOI:https://doi.org/10.1103/PhysRevD.106.104024
Zdroj: TheDebrief.org a další
Poznámky PH:
Jako přesvědčivý argument proti existenci červích děr podobných těm černým (tedy takovým, které před námi pohlcují hmotu ve větším množství) mi přijde to, že jsme dosud nikde neviděli její druhý konec – bílou díru vyvrhující hmotu. Bílé díry by se nám s ničím jiným asi nepletly, ne?
Viz také: Červí díra by mohla být vidět jako dva fotonové prstence
Zde se také mluví o galaxii M87. Šlo by o červí díru jiného typu, tj. nakolik jsou obě příslušné studie ve shodě?
V textu se příslušné objekty označují jako „bez horizontu“. Tím se zřejmě míní to, že by hmota spadlá do červí díry pro nás nebyla ztracena, ale vylétla by někde na druhé straně (tj. nikoliv to, že by šlo do červí díry „hrabat“ zepředu, v tom by se asi od normální černé díry nelišila?).
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%A1_d%C3%ADra
„V roce 2011 se objevila práce popisující velký třesk jako bílou díru. Dále se objevuje pojmenování vzniku bílé díry jako malého třesku a objevuje se názor, že bílé díry vznikají spontánně. Účinek bílé díry se ovšem podle této práce dá pozorovat pouze těsně po události samotné. A konečně práce navrhovala identifikaci jistého druhu gama záblesků jako bílých děr.“
Můj hodně laický názor:
Bílá díra ( a Hawkingovo záření ?) se dá chápat jako opak černé díry. Hawkingovo záření velkých černých děr trvá velmi dlouho. Černé díry nejsou úplně černé a důsledkem je pomalé vypařování hmoty černé díry.
Takže pro (ne)pozorovatelnost bílé díry si můžeme hodně vybrat :
a) Nelze je pozorovat, protože : Existuje vypařování hmoty černé díry. Ale jsou tyto efekty zanedbatelné pro ( velké) astronomické černé díry.
b) Bílé díry typu malého třesku lze pozorovat jen krátce v astronomickém měřítku času, takže v měřítku našeho času asi vůbec. Při Velkém třesku vzniklo záření, pak částice a pak náš hmotný vesmír. Při údajném malém třesku zatím jen záření (?)