Pixabay License. Zdarma pro komerční využití

Čeští výzkumníci se snaží zvýšit výživnou hodnotu hmyzu pro člověka

S rostoucí lidskou populací a zvyšující se životní úrovní roste také poptávka po bílkovinách, a to především živočišných. Zároveň se zvyšuje i tlak na ekologickou a udržitelnou produkci přírodních zdrojů, kvalitu získaných produktů a snižování emisí. A proto se do hledáčku dostává i hmyz, který je v současnosti hlavně v subtropických zemích využíván jako náhradní zdroj bílkovin. V celé Evropě včetně České republiky nyní také roste jeho oblíbenost a s tím i nabídka různých „ hmyzích pochoutek“. K dostání je nejčastěji pražený hmyz, výrobky z hmyzí moučky nebo hmyzí chipsy, a to převážně z cvrčků, larev potemníka moučného (mouční červi), nebo kobylek. „Zajímavé je, že oproti běžným živočišným bílkovinám by mělo být významně jednodušší obohatit hmyz v krmných směsích o důležité látky. Z těchto důvodů se stal i součástí našeho projektu,“ upozornila Olga Šolcová, hlavní řešitelka NCK BIOCIRKL.

Chov hmyzu je šetrný vůči životnímu prostředí
Hmyz je velmi perspektivní surovina nejenom s ohledem na vysoký obsah proteinů a dalších nutričně hodnotných komponent, ale jeho výhodou je i šetrnost chovu ve vztahu k životnímu prostředí. Produkce hmyzu má významně nižší nároky na prostor, přibližně o deset až dvacet procent, ve srovnání s běžnou masnou produkcí (vztaženo na hmotnost bílkovin). Zároveň vytváří výrazně menší množství skleníkových plynů a vyžaduje i podstatně méně vody. Vysoce aktuálním tématem současnosti je navíc efektivní využití nových surovin, nebo meziproduktů jejich zpracování i odpadů nezbytných pro přípravu inovativních výrobků. A právě toto chov hmyzu splňuje.

Mnohem lepší je váhový přírůstek a nižší jsou i náklady
„Významnou předností chovu hmyzu je efektivita konverze krmiva, tedy váhový přírůstek zvířete na kilogram podaného krmiva, který se například u cvrčků pohybuje okolo 1,7 kg krmiva/1 kg živé váhy, zatímco u drůbeže je to 2,5 kg/1 kg, u vepřového 5 kg/1 kg a u hovězího dokonce 10 kg/1 kg. Pokud tyto hodnoty navíc přepočteme na jedlý podíl zvířete, který se u běžných hospodářských zvířat pohybuje kolem 40 až 55 procent, zatímco u cvrčků je až 80 procent, bude rozdíl ještě markantnější,“ uvedl Ivan Papoušek, majitel firmy Papek,s.r.o. Tato vysoká efektivita do jisté míry vyplývá ze skutečnosti, že hmyz je, na rozdíl od ostatních hospodářských zvířat, chladnokrevný, a tedy nevyužívá energii z potravy na udržování tělesné teploty.

Regulace chovu hmyzu a povolené druhy
Použití a zpracování hmyzu, pokud jde o jeho využití jako potraviny pro člověka nebo krmivo pro hospodářská zvířata, regulují předpisy a zákony. Například Komise EU doposud povolila pro uvedení na trh jako nové potraviny pro člověka tyto druhy hmyzu: sušené larvy potemníka moučného a zmrazené, sušené a práškové formy sarančete stěhovavého, moučných červů a cvrčka domácího. Pro použití v krmných směsích pro živočichy z akvakultury, drůbež a prasata jsou to pak bráněnka, moucha domácí, potemní moučný, potemník stájový, cvrček domácí, cvrček krátkokřídlý a cvrček banánový.
Chov hmyzu se v ČR začal šířit až v posledním desetiletí. Pro další koordinovaný rozvoj tohoto odvětví je pak významné založení Spolku výrobců a zpracovatelů hmyzu, který sdružuje 29 subjektů. Patří k nim i firma Papek s.r.o., člen projektu, která chová hmyz jak pro krmné účely, tak pro gastronomii.  Právě u ní se testují jednotlivé nápady a vzorky hmyzu se následně analyzují s ohledem na jejich složení a vlastnosti.

Chov hmyzu nabízí široké možnosti využití
„V rámci výzkumu se například testuje jedlý hmyz s navýšeným obsahem provitamínu A a vitamínu E. Konkrétně se jedná o sušené larvy potemníka moučného, které jsou krmeny substrátem obohaceným o mrkev (provitamín A) a další pak s přídavkem špenátu (vitamín E),“ vysvětlila Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické, která se zabývá zpracováním registrovaných druhů hmyzu pro různá využití v zemědělsko-potravinářském sektoru. Pokud se predikce výzkumníků potvrdí, hmyz s takto navýšeným obsahem zdraví prospěšných vitamínů s antioxidační aktivitou se poté objeví na trhu.
Některé druhy hmyzu také obsahují vysoký obsah lipidů, larvy potemníka moučného až 35 procent v sušině. Výzkumníci z NCK BIOCIRKL proto řeší, jak ho získat šetrnou extrakcí coby velmi ceněnou surovinu například pro výrobu kosmetiky či farmacii. Další částí výzkumu je i využití některých druhů hmyzu bohatého na proteiny (například larvy bráněnky) pro přípravu kvalitního hydrolyzátu k výrobě biostimulantů.
Výsledky rozsáhlého a zajímavého projektu NCK BIOCIRKL vznikají postupně a všechny mají být známé v druhé polovině roku 2026.

tisková zpráva Národního centra kompetence BIOCIRKL

Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili unikátní geopolymerní technologii

Opravené dlaždice jsou nyní v barvě i struktuře velmi podobné originálu. Vědci z Ústavu struktury …

4 comments

  1. Pavel Polouček

    Tak si říkám, když je ten chov cvrčků tak levný a efektivní oproti chovu skotu, proč je cena sušených cvrčků pro koncového spotřebitele skoro 3 x vyšší, než cena kvalitního hovězího – viz např. https://www.crunchy.cz/ vs. https://www.ususil.cz/100–jerky-hovezi-natural-xl–pulkilo-0-5-kg-kilo-1-kg-2/. Přičemž Ti cvrčci mají 57% bílkovin zatímco to nezdravé hovězí ho má skoro 70%.

  2. @Pavel Polouček

    Hlavními faktory, které mohou ovlivnit vyšší cenu sušených cvrčků oproti hovězímu masu, jsou:

    1. **Škálovatelnost a produkční kapacita**: Chov hmyzu je sice efektivnější, ale celková produkční kapacita a infrastruktura pro masovou výrobu je stále ve vývoji, na rozdíl od velkých a dobře zavedených odvětví masné výroby. To znamená, že náklady na výrobu hmyzích produktů mohou být relativně vyšší kvůli menšímu měřítku výroby a nižším ekonomikám škálovatelnosti.

    2. **Zpracování a regulační schválení**: Hmyz jako potravina pro lidi musí projít složitými postupy zpracování, aby splňoval přísné hygienické normy a regulační požadavky. Tyto procesy zpracování a testování jsou nákladné a mohou zvyšovat konečnou cenu produktů.

    3. **Povědomí a akceptace spotřebitelů**: Hmyz je v mnoha kulturách stále vnímán jako alternativní nebo exotická potravina, což může vést k nižší poptávce ve srovnání s tradičními masnými produkty. Vynaložené náklady na marketing a vzdělávání spotřebitelů o výhodách hmyzu jako potraviny jsou také faktory, které mohou přispět k vyšším cenám.

    4. **Nutriční hodnota a výživové benefity**: Zatímco hmyz může být bohatým zdrojem bílkovin a jiných živin, nutriční profil a výživové benefity se liší od tradičních zdrojů masa. To může ovlivnit percepci hodnoty mezi spotřebiteli, kteří porovnávají bílkovinný obsah a další výživové aspekty.

    5. **Inovace a výzkum**: Investice do výzkumu a vývoje pro optimalizaci chovu hmyzu, zlepšení efektivity produkce a vytvoření nových, přitažlivějších produktů pro spotřebitele také představují náklady, které mohou být promítnuty do konečných cen.

    Zatímco efektivita a udržitelnost chovu hmyzu jsou významné výhody, ekonomické a tržní faktory hrají klíčovou roli v cenotvorbě a mohou vysvětlit, proč jsou ceny sušených cvrčků pro koncového spotřebitele výrazně vyšší ve srovnání s tradičními masnými produkty.

    https://chat.openai.com/share/2c98c437-f9f6-4cd0-8ee6-2d24299e6a38

  3. Milan Krištof

    Dotaz. To nakonec dospějeme v evoluci tak daleko, že budeme podporovat množení vší a blech ve školách?A vlastně, vzníkly už nějaké organizace na ochranu hmyzu?

  4. Milan Krištof dal najlepší príspevok!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close