Lýkožrout smrkový Ips typographus, autor obrázku: James Lindsey at Ecology of Commanster, zdroj obrázku: Wikipedia, licence obrázku: CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)

Čtyřikrát víc hmyzích kousnutí

O tom, jak úzce jsou spojeny říše rostlin a třída hmyzu, se nepíše jen v odborných biologických časopisech. Poměrně častého poučení se nám dostává i z hromadných sdělovacích prostředků, a to nejméně ve dvojím provedení. Tím prvním jsou zprávy o včelách: jak ubývá včelařů, zda včelstva úspěšně přezimovala a kolik z nich naopak podlehlo epidemiím, jaká asi bude cena medu – a jak se případný nedostatek včel projeví slabým opylováním květů, a tedy nižší úrodou ovoce a dalších plodin. Druhým tématem jsou stravovací návyky lýkožrouta smrkového a schopnost smrkového lesa se s nimi vyrovnat.
Něco jiného než sledovat denní zprávy však je probírat se zkamenělými zbytky rostlin posledních čtyř set milionů let naší planety a hledat na nich vlivy hmyzu, případně jemu příbuzných členovců. Možných podob vztahu rostlin a hmyzu v geologické historii Země je astronomické množství. Počínaje tvarem a stavbou druhohorního květu, který během evoluce vyšel vstříc tehdy prosperující skupině opylujících brouků; jejich tvar těla a potravní vztahy se zase naopak snažily přiblížit zmíněnému květu. Tomu všemu odpovídá pojem společného evolučního vývoje zvaného koevoluce, při kterém dochází k vzájemnému přizpůsobování různých organismů. Právě rostliny a hmyz jsou učebnicovým příkladem koevolucí. Ale právě jen příkladem, protože koevoluce je jedním ze základních principů změn, ke kterým docházelo a dochází na naší planetě. Nejde jen o jednotlivé druhy organismů; na opačném pólu spektra jde o vzájemný vývoj celých systémů, jako je hydrosféra, atmosféra, biosféra a možná i horninový obal naší planety – litosféra.
Je velmi obtížné na základě geologického záznamu rekonstruovat vývoj jediného druhu organismů, ještě mnohem těžší však je doložit přesvědčivě společný vývoj. I proto jsem byl potěšen, když se před několika lety mladý český přírodovědec Stanislav Knor rozhodl studovat vzájemný vývoj hmyzu a rostlin v usazeninách třetihorních řek, močálů a jezer na severu Čech. Jeho studia byla opravdu důkladná – podařilo se mu mimo jiné získat více než čtyři tisíce listů rostlin viditelně poškozených (nejčastěji zvnějšku okousaných) hmyzem. Poté následovalo důmyslné statistické zpracování. Ukázalo se například, že s postupujícím vysycháním močálů ubývalo okousaných listů, přibývalo naopak hmyzích hálek – útvarů stejného typu, jako jsou populární duběnky, tedy tělísek vzniklých působením vajíčka a larvy hmyzu na rostlinnou tkáň. Ukázalo se také, že byly okusovány častěji listy opadavých stromů než stálezelené. A to bez ohledu na to, že opadavé listy byly jako potrava k dispozici jen několik měsíců, zatímco stálezelené i řadu let.
Stanislav Knor nedávno shrnul výsledky svého studia v podrobné přednášce, kterou jsem si nechtěl nechat ujít. A dozvěděl jsem se obtížně vysvětlitelnou věc. Na naprosté většině nalezišť zkamenělých rostlin z geologicky mladších období připadá jeden okousaný list na tři až čtyři zdravé. A zkuste se dnes jít podívat třeba na nejbližší třešeň! Poměr bude opačný; budete rádi, když na tři okousané listy připadne jeden zcela zdravý. Tohle prý v průměru platí ve většině současných rostlinných společenstev.
Nechce se mi věřit, že by byl popsaný rozdíl způsoben výhradně tím, že okousané, a tedy ošklivé a neúplné listy na nalezišti zkamenělin nikdo nesebere. Nějaký význam to mít musí. A zřejmě to bude něco velmi zjevného.
Nežijeme například náhodou v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější či žravější, než byl kdy předtím?

P. S. V posledních letech zaznamenaný prudký pokles populací hmyzu ukazuje, že předchozí stav byl pravděpodobně neobvyklý…

úryvek z knihy
Radek Mikuláš
Krajiny typu dandžia
a jiné eseje o vědě
Dokořán 2024
O knize na stránkách vydavatele

obalka-knihy

Pětiocí a jiní exoti

Roku 1908 našel americký paleontolog Charles Doolittle Walcott v horninách kanadské Britské Kolumbie skálu, ze které …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close