Chobotnice Octopus vulgaris, autor obrázku albert kok, zdroj Wikipedia, licence obrázku CC BY-SA 3.0

Chobotnice na extázi

Evoluční stromeček vedoucí na jedné straně k člověku a na druhé straně k chobotnici se rozdělil už určitě velmi dávno, kdesi v prekambriu. Rekreační droga extáze na oba organismy ale působí podobně.
Extáze (3,4-methylenedioxymetamfetamin, MDMA) se u člověka váže ke konkrétnímu proteinu v mozkových neuronech, což vyvolává změnu v metabolismu serotoninu. Příslušný protein se syntetizuje podle genu SLC6A4, který hlavonožci mají rovněž.
Vědce proto zajímalo, co se stane, když MDMA podají chobotnicím. Čtyři jedinci dostali Octopus bimaculoides (chobotnice dvouskvrnná, běžný druh žijící u kalifornského pobřeží, jedinci jsou menší než půl metru) dostali extázi ve formě rozpuštěné ve vodě, droga jim do těla pronikla žábrami. Poté si chobotnice mohly vybrat, zda raději budou pobývat v prázdné kleci, hrát si s plastovou figurínou v jiné kleci nebo s jedincem opačného pohlaví (předmět i jiný jedinec při pokusu od chobotnice oddělovalo pletivo).
Chobotnice běžně mimo období páření žijí asociálně, ale pod vlivem extáze dávaly přednost kontaktu s dalším jedincem, dokonce ho různě zkoušely objímat chapadly nebo líbat. Šlo o typ chování, který se jinak vyskytuje při páření. Chovaly by se tak chobotnice i k člověku?
Nedá se z toho ale asi vyvodit, že by se např. účinky syntetických drog daly/měly testovat na chobotnicích – a to nejen z toho důvodu, že příslušný experiment byl proveden s velmi malým počtem jedinců.
A mimochodem, jakkoliv neurotrasmiter serotonin je látka evolučně velmi stará, příslušný mechanismus působení MDMA univerzální dnes určitě není – např. sasanka, včela nebo pavouk gen SLC6A4 ani jeho analog prý nemají (přitom včela i pavouk jako prvoústí jsou na fylogenetickém stromě blíže k chobotnici než k člověku).

Zdroj: ScienceAAAS
doi:10.1126/science.aav4851

Poznámky:
V některých legislativách chrání hlavonožce podobná pravidla jako obratlovce – „zvířata“, tj. nesmějí se týrat. Vzhledem k nesporné inteligenci hlavonožců to dává určitě smysl.
Na obrázku je jiný druh chobotnice.

O kostkách ledu ve sklenici: Trochu překvapivý pohled na entropii

Neměli bychom druhou větu termodynamiky chápat spíše tak, že entropie roste směrem do budoucnosti, ale …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close