United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain
United States Department of Agriculture, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Civilizace prý vznikaly na obilninách, ne na hlízách

Nejstarší města, státy i „civilizace“ známe v oblastech s předchozím intenzivním zemědělstvím. Podle nové teorie to ale nestačilo, protože není plodina jako plodina.

Přesněji řečeno, obilniny (zrna) měla v tomto ohledu fungovat jinak než okopaniny (hlízy). Tolik alespoň dle výzkumu z University of Warwick, Hebrew University of Jerusalem, Reichman University, Universitat Pompeu Fabra a Barcelona School of Economics. Nestačí úrodná půda ani zemědělské výnosy vytvářející přebytek (nadprodukt), hierarchické a na vyšším území organizované společnosti vzniknou jen někdy. Velký rozdíl zde má být mezi „kořenovými“ plodinami (hlízami), okopaninami, které se nechávají (mohou nechávat) v zemi a obilninami (zrním), které je třeba do další setby speciálně skladovat. To se pak děje často centrálně, taková místa někdo musí hlídat… a odtud už vede přímá cesta k dalším změnám. Obilí se pak přerozděluje, část skončí jako daně spotřebovávané elitou atd. Navíc pak obilí, respektive mouka, vydrží delší dobu, je přenosnější, lze si lépe vytvářet zásoby pro další projekty (živit lidi během stavebních prací, za války…).
Autoři výzkumu tvrdí, že tedy existuje kauzalita mezi pěstováním obilovin a vznikem společenské hierarchie. Tento závěr má být založen na empirických důkazech získaných z několika souborů dat pokrývajících několik tisíciletí; přitom se údajně neprokázal žádný podobný vztah mezi samotnou produktivitou půdy (a růstem produkce potravin) a společenskými změnami. V některých regionech navzdory tisícům let úspěšného zemědělství fungující státy nevznikly. Nebo se objevily až v pokolumbovské době, kdy došlo ke globalizaci zemědělských plodin.
Výše popsaný efekt měl být nejsilnější tam, kde byly obilniny de facto jedinými dostupnými plodinami/zdroji potravy.

Joram Mayshar et al, The Origin of the State: Land Productivity or Appropriability?, Journal of Political Economy (2021). DOI: 10.1086/718372
Zdroj: University of Warwick / Phys.org a další

Poznámky PH:
No nevím. Třeba na náhorní plošině v Peru/Bolívii (Altiplano) se živili bramborami – vznikla zde říše Tiahuanaco a obecně zdejší společnosti nebyly ani trochu rovnostářské. Naopak ve střední Evropě to od neolitu k městům trvalo velmi dlouho, se zemědělstvím na obilninách. Polynésané obilniny neznali vůbec a vytvářeli hierarchické společnosti (respektive – společenské uspořádání na různých ostrovech bylo taktéž různé).
To, že nejstarší civilizace vznikly na místech s velkou produktivitou půdy (počítáno samozřejmě vzhledem k úrovni tehdejších technologií a dostupnosti plodin) je snad jasné. (I když může jít pouze o podmínku nutnou, nikoliv postačující.)
Protipříklady samy o sobě zase samozřejmě tolik znamenat nemusejí, podobné zákonitosti budou platit spíše statisticky a v tomto ohledu má být výše uvedená studie podložená, ale stejně, že by to (subjektivně) celé působilo věrohodně…
Plus další věc: silně hierarchické společnosti a společnosti organizované na větším území („státy“) také nemusí být totéž.
Co se pak týče „společností výhradně na obilninách“. To asi ve velkém platí pro Mesomeriku (Mayové, Aztékové), kde bylo k dispozici jen málo masa a žádné mléčné produkty, v menší míře i pro Čínu. (Nicméně Evropa, Mesoamerika, Čína i Blízký východ vedle obilnin produkovaly i i luštěniny. Ty by příslušném „rozdělení“ spadaly kam?)
S bramborami se snad pracuje cca stejně jako s obilím (také se obvykle musí sázet, nelze prostě pár brambor nechat v zemi na příští rok, alespoň ne tam, kde mrzne). Jak se pěstuje takové taro, yam, maniok…?
Něco jiného by bylo, kdyby se porovnávaly na jedné straně jednoleté plodiny a na druhé straně stromy. Ale ty málokde poskytovaly základ stravy…

Navrhli výrobu nanodiamantů i jinak než výbuchem

Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují …

16 comments

  1. Podstatný rozdíl mezi zrním (obiloviny) a hlízami (brambory) je v tom, že
    1) hlízy nejdou skladovat přes více veegtačních obnobí (civilizace nepřežije 7 hubených let)
    2) hlízy jde hůř transportovat (převáží se voda)
    3) hlízy mají nejedlé období (dobu, kdy je potřeba jíst něco jiného) Hlízu jsou adaptací rostlin na cykličnost prostředí (např. léto/zima“ nebo „sucho/vlhko“) a na začátku vegetačního období musí být v zemi. Během vegetačního období je potřeba jíst něco jiného
    Vztah je asymetrický „jenom na hlízách“ nejde přežít, zatímco „jenom na zrní“ přežít jde. Největší efektivitu má samozřejmě varianta „hlízy + zrní“

  2. Pavel Houser

    je fakt, ze brambory maji nejakych 75 % vody, ale taky je susili…

  3. Pavel Houser

    jinak chapu-li Vas dobre, je to tak, ze brambor nemuzete nekde nechat lezet ve skladu 3 roky – bud zasadite pristi rok, nebo uz nejde (zhruba receno)? Ale i hlizoviny se daji pestovat ze semen, ne?

  4. Tomáš Pilař

    Chápete dobře, v běžných podmínkách (bez současných technologií) je potřeba brambory spotřebovat do konce května. To je v podstatě totéž, jako když má být zasazen (taky květen). Plodiny s hlízami se ze semen nepěstují protože přijdete o odrůdu (na pěstování z hlíz se dá koukat jako na řízkování). Ze semen se brambory množí jenom kvůli šlechtění, jinak ne. Netvrdím, že mám dokonalý přehled o tropických plodinách, ale pokud vím, tak se taky množí hlízami. Důvody jsou stejné (rychlejší start a udržení odrůdy)

  5. Pavel Houser

    to je pravda, to je vyhoda nepohlavniho rozmnozovani, ano. take dulezity rozdil proti vecim ze semen, to je zase vyhoda tech okopanin. mozna take bude rozdil mezi mirou potrebne lidske prace, respektive kolik se ji usetri orbou. (obilniny pak umoznovaly mene prace na plochu, vetsi mohla byt delba prace?) (pro evropsky pravek jsme napr. cetl, ze se predpoklada, ze lusteniny s epestovaly peclive, „zahradkove“, obili na vetsich plochach bez takove pece) (jeste me napada: irsky bramborovy hladomor – souvisel s tim, ze brambor tedy nemohli mit do zasoby stejnym zpusobem jako obili?)

  6. @Pavel Houser
    Ad Irský bramborový hladomor – tam šlo imho spíše o to, že to ekonomicky nevychytali, než, že by to nešlo (netvrdím, že šlo). Osm miliónů Irů spoléhalo na to, že se sklidí. A ona jim toho většinu sežrala plíseň. Neměli zásoby, protože proč by je měli dělat. Plus nějaká politika a tak.

  7. Tomáš Pilař

    Teď už diskutujem jenom brambory. Je to asi správně, protože jestli mají být diskutované „hlízovité civilizace“, tak je to o bramborách. Civilizace v tropech (např. indiáni ve Střední Americe, Khmerové v Kambodži) měly docela krátkého trvání a moc o nich nevíme (tropy nepřejí archeologii). Hlízy mají natolik jednoduchopu agrotechniku, že jdou pěstovat (uživit se) zahrádkářským způsobem (obdělávání rýčem a motykou), není potřeba mechanizace a potah. Zároveň mají bramboru o hodně větší výnos škrobu na ha protože ten šrob nemusí usušit a mají delší vegetační dobu (obilí syslí škrob tak 3 měsíce, brambory skoro 6 měsíců). V podmínkách Irska navíc nebylo potřeba brambory vykopat a uskladnit, protože většinová zima je tak mírná, že jdou sklízet podle potřeby. Výše zmíněné dohromady vedlo k tomu, že narostla populace „zahrádkářů“ (většinu Irska vlastnili landlordi), ale byl to systém bez jakýchkoliv rezerv. Pak přišel průser v podobě plísně, který nikdo neuměl řešit (populace byla nastavená na běžný výnos, který najednou nebyl). Vůle to řešit taky nebyla, protože ty, co to mohli vyřešit (landlordi) to nezajímalo. Co je zajímavé a nediskutované, že ve skutečnosti řešení existovalo (bordeauxská jícha), jenom o něm nikdo nevěděl, protože nechápal princip problému (houbové choroby).

  8. Tomáš Pilař

    Mám ještě jeden směr úvah. Všechny velké civilizace vznikly v místech s tažnými zvířaty. Dokážeme vůbec proti sobě testovat hypotézy „civilizace nutně potřebuje zrní“ a „civilizace nutně potřebuje potah“?

  9. Rolando ARIAS ANAYA

    Mno autor zcela vypustil Mayskou civilizaci, která dokázala efektivně a dlouhodobě skladovat brambory a to tak, že jejich životnost byla i mnohaletá (nejdeme takto ošetřené brambory, která lze jíst i po desetiletích) , brambora byla lehká, snadno přenositelná a při tom stejně výživná.
    Ptáte se jak? Mayové uměli dobře brambory dehydratovat, koneckonců jde o tradiční potravinu v Bolivii a Peru i dnes, dehydratovaným bramborám se říká Chuno (čuňo), dehydratace dosáhnete v Andách relativně snadno, v noci je necháte zmrznou a přes den z nich vymačkáte vodu, podle velikosti hlíz dostanete za několik dní výslednou potravinu, brambora se zmenší na zlomek původní velikosti vypadá jako malý černý oblázek (u brambor dehydrovaných po tmě vyrobíte bíle Chuňo) . Neříkám , že jde o pro staré civilizace plošně použitelnou technologii, ale v Andách funguje dodnes skvěle, Mám přidat pár receptů s Chuno? Bolivijec žijící v Čechách 😀

  10. Rolando ARIAS ANAYA

    Doplňuji že přes den je ve vysokých nadmořských výsškách 3000 m + ostré horké slunečné počasí, v noci mrazík, nebo přímo mráz (Altiplano)

  11. Rolando ARIAS ANAYA

    Velká omluva Inkové samozřejmě, o Aztécích je článek 😀

  12. @Tomáš Pilař
    ad civilizace nutně potřebuje potah: Indiáni potah neměli a přitom se tam na dvou centrech (mezoamerika, Peru) střídali civilizace a říše jedna za druhou.

  13. Tomáš Pilař

    ad Taco/ civilizace potřebuje potah
    To je právě meritem mé poznámky, že „možná civilizace potřebuje potah“ ( původně diskutovaný článek proti sobě stavěl obilniny/ škrobnaté hlízy) a pak místech bez potahu nemohly vzniknout dlouhověké civilizace (přežití v řádu tisíců let). Protože když už to shodou okolností tak vyšlo (kde jsou hlízy, není potah), tak není jak jednotlivé hypotézy testovat proti sobě.
    V prostorách kde byl potah a obilniny ( a naopak nebyly k dispozici škrobnaté hlízy) vznikaly nápadně dlouhověhé civilizace (Babylon, Egypt, Čína, …), naopak v oblastech kde potah nebyl (a shodou okolností byly k dispozici škrobnaté hlízy) vznikaly civilizace jak na běžícím pásu (krátkověké).

  14. @Tomáš Pilař
    Zajímavá úvaha. Z vámi vyjmenované trojice jedině Egypt lze považovat za nějak dlouhověký. Chaldejci (Babylon), Asyřané, Peršané, Mayové, Číňané, Indové, … všude se říše/civilizace měnili po cca čtyřech stoletích +/-.

    Aztékové: 1325 – 1521 (přišli do vysoce urbanisticky vyspělé oblasti)
    Olmékové: 1600př.n.l – 400př.n.l
    Mayové: 2000př.n.l. – 900n.l.
    Sumerové: 4500–1900
    Akkaďané: 2334–2154
    Asyřané: 2400-700př.n.l
    Starobabylonská říše: 1895–539 př. n. l.
    Novobabylonská říše: 626–539 př. n. l.
    Čou: 1100-800př.n.l
    Sung: 960–1279n.l.
    Čching: 1636–1912n.l.
    Norte Chico: 3700-1800př.n.l
    Chavín: 900-200př.n.l.
    Močikové: 100př.n.l.-700n.l.
    Chimú: 900-1470n.l.
    Inkové: 1438–1533n.l.

    Hodně záleží, čemu budeme říkat civilizace. Počítá se Sumerové jako jedna civilizace, i když z ní Akkaďané přímo vycházejí? Nebo je to kontinuita od čtvrtého tisíciletí až do dnes? Ale z žádného úhlu pohledu mi to z těch dat nevychází.

  15. Tomáš Pilař

    ad Taco životnost říší)
    Děkuji za diskusi. Opravdu jsme se vzdálili od původního tématu („poskytuje zrní proti hlízám strategickou výhodu při budování říší?“) natolik že za sebe ukončuju diskusi. Pokud jsem schopen ověřit datování jednotlivých civilizací, tak vůbec nejsem schopen diskutovat jejich řetězení (co se dá považovat za jednu civilizaci). Považuju za zjevné, že „zrní“ proti „hlízám“ přináší civilizacím taktické výhody (protože se dá dobře skladovat přes víc vegetačních sezón, jde líp dosáhnout odolnosti proti neúrodě). Nedokážu to testovat proti sobě protože ve Starém světě nebyly brambory (a byla tažná zvířata) a v Novém světě bylo málo druhů obilovin ( a nebyl potah).

  16. Pavel Houser

    pardon, pokracovani debaty mi uteklo, tak s krizkem po funuse – podle me predkolumbovske civilizace staly skoro vzdy na obilninach, prevazne i inkove. snad jen to tiahuanaco bylo prevazne na bramborach. co se tyce toho oradla, urcite to melo velmy vyznam. pak se napr. nedostatkovym zdrojem stava spise puda nez lidska prace, coz asi bude mit nejaky vztah k tomu, ze 1 clovek muze vlastnit vice pudy atd. nebo je vlastnictvim to zvire/oradlo atd. protiprikladem by tady byly civilizace predkolumbovske ameriky. (a ma to jeste tento aspekt: kde je oradlo, jsou i zvirata, mohou byt kocovnici…). nevim, jak v jizni cine s tim pestovanim ryze ve vode, zda se nejak ora. v severni cine se nejspis pestovalo psenice a proso normalne jako u nas s orbou, ne? činu za 1 civilizaci od šangů povazovat imho muzem stejne jako egypt, plynuly vyvoj pisma i jazyka, mezopotamii skoro taky. takze shrnuto, ano hypotezy potah vs. obilnino-hlizy nelehko testovat proti sobe.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close