Pixabay License

Čmelák si v paměti uchovává pouze relativní srovnání

Čmeláci si nedokážou zapamatovat, jak sladká byla daná květina, do paměti se jim uloží pouze to, zda byla sladší než jiná.

V novém výzkumu byli čmeláci nejprve trénováni na dvou květinách, přičemž se naučili, že jedna z nich je sladší než druhá. Později se naučili, že třetí květ je sladší než čtvrtý. Poté dostali na výběr mezi dvěma květy, které spolu předtím neměli současně k dispozici, například druhým a třetím.
Mezinárodní tým vědců uvádí, že „absolutní hodnotu“ by si čmeláci, pokud vůbec, dokázali udržet v paměti pouze po několik minut. V provedených experimentech nedokázali zvolit sladší variantu, jinak řečeno, v paměti jim zůstala pouze základní relativní informace. Lidé využívají vedle sebe absolutní i relativní stupnici (i když si vědomě nepřiřazují hodnotám např. čísla) a zvládají také pracovat nejen s informací, že něčeho je víc, ale i o kolik je víc. Když se čmelák naučí, že druhá i třetí květina jsou sladší než první, nedokáže na tomto základě zvolit mezi 2 a 3.
Autoři studie uvádění, že pokud jim je známo, podobný experiment byl dále proveden pouze u evropských špačků, ti v obdobě „testu 4 květin“ uspěli, tedy přiřazovali veličině i absolutní hodnoty a chovali se jako lidé.
Na druhé straně – čmelákům jejich strategie k přežití postačuje. Možná proto, že se živí jen nektarem z květů, tak si žádné detaily o květinách pamatovat nepotřebují a ve svém přirozeném prostředí se bez čehokoliv složitějšího, než je jednoduché srovnávání, obejdou. Při hledání nejvýnosnějších květů jsou bez ohledu na „špatnou paměť“ efektivní.

Cwyn Solvi et al, Bumblebees retrieve only the ordinal ranking of foraging options when comparing memories obtained in distinct settings, eLife (2022). DOI: 10.7554/eLife.78525
Zdroj: Queen Mary, University of London / Phys.org

Poznámka PH: Může se to třeba týkat jen paměti na sladkost? Dejme tomu kdybychom dělali nějaké jiné testy, s teplotou, nebezpečným predátorem, už by čmeláci srovnávali jinak?

Prach z Itokawy ukazuje, že poslepované asteroidy jde rozbít jen obtížně

Vědci zkoumali prachové částice získané z povrchu 500 metrů dlouhého asteroidu Itokawa, které na Zem …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close