Hřivny ze starší doby bronzové. Credit: M.H.G. Kuijpers, author photo (CC-BY 4.0, creativecommons.org/licenses/by/4.0/)

Nejstarší evropské „peníze“ pocházejí už ze starší doby bronzové

Zajímavé přitom je, že i ve vyspělé únětické kultuře se nástrojů z bronzu vyrábělo ale překvapivě málo.

Maikel H. G. Kuijpers a Catalin N. Popa z nizozemské Leiden University uvádějí, že kovové hřivny ve tvaru půlkruhů (polovin prstenců, v angl. ribs) se již ve starší době bronzové používaly ve střední Evropě jako raná forma peněz – čemuž odpovídá, že tyto předměty byly standardizovány z hlediska tvaru i hmotnosti.
Závěry jsou založeny na studii více než 5 000 předmětů z více než 100 pokladů z této doby. Hřivny, čepele seker i ostří (proužky) byly testovány pomocí „ručního vážení“ – u předmětů dostatečně hmotných nelze při potěžkání v ruce malý rozdíl hmotnosti rozeznat. A právě takto identických bylo asi 70 % prozkoumaných hřiven. Teorii, že šlo o něco na způsob měny, má navíc podporovat fakt, že tyto předměty se obvykle vyskytovaly hromadně.
Ve střední době bronzové pak došlo ke změně – objevily se nástroje pro přesnější vážení a také více bronzových úlomků, který se mohl používat právě na dovažování.

Kuijpers MHG, Popa CN (2021) The origins of money: Calculation of similarity indexes demonstrates the earliest development of commodity money in prehistoric Central Europe. PLoS ONE 16(1): e0240462. doi.org/10.1371/journal.pone.0240462
Zdroj: PLoS ONE / Phys.org

Poznámky PH:
Formy peněz (respektive platidel, peníze v užším slova smyslu by měly mít na sobě i ražbu, které identifikuje, kdo je vydal) jsou opravdu různé, slovanské platit se má odvozovat od plátna. Aztékové používali pro přepočet kakaové boby. Jak tedy vidno, lze se obejít i bez kovů.
Ve starší době bronzové byla ale potřeba platidla ve Střední Evropě určitě větší, obchod byl intenzivnější – a to právě s kovy. Měď a cín nebyly společně k dispozici prakticky nikde.
Co se týče speciálně našeho území, Archeologie pravěkých Čech 5 (doba bronzová, Archeologický ústav AV ČR 2008) uvádí, že v době únětické kultury se měď transportovala ve formě polotovaru – ingotů, ve tvarů hřiven nebo žeber. Hřivna nejspíš odpovídá prstenci zmiňovanému výše, žebra zase proužkům. Hmotnost hřiven se opravdu pohybovala v téměř všech případech v omezeném rozsahu 185–200 gramů. Rozdíl je ale v tom, že zde se mluví o předmětech z mědi, článek výše uvádí předměty už z bronzu. (U hřiven jako polotovarů by měla větší smysl měď, naopak ostří sekerek bylo jistě bronzové.)
Ad čepele seker jako platidlo: bronzové sekeromlaty, možná částečně dokonce i pozdější bronzové meče, byly nejen nástrojem/zbraní, ale i prestižním předmětem, takže přirovnání k platidlu smysl dává.
Nepočítáme-li ozdoby a prestižní předměty, pak z únětické kultury známe kupodivu jen docela málo typů bronzových předmětů pro praktické využití: šídla (propichování látek), sekery, sekeromlaty, dláta, hroty kopí a dýky. Jak vidno, skoro všechno jsou to navíc alespoň částečně i zbraně (poznámka PH: proč se nedochoval třeba žádný srp, jehla, kleště…?).
Z českého eneolitu se někdy uvádí, že prvním praktickým využívaným kovovým předmětem byly měděné destičky chránící ruku před nárazem tětivy luku (jindy se ale i toto zpochybňuje a šlo prý spíše o ozdobu).
Že je něco standardizováno/unifikováno ale nemusí nutně znamenat, že jde o platidlo (čip, disketa, šroub, žárovka…).

Temnou hmotu by mohly tvořit mraky bosonů

Temná hmota by podle jedná teorie mohla být alespoň zčásti tvořena obřími bosonovými mračny. Takové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close