„Da Vinciho robotický rytíř v brnění dokázal sedět, rozevřít náruč a zase ji zavřít, možná aby nějaký objekt sevřel v náručí. Mohl hýbat hlavou pomocí ohebného
krku a dokázal zvednout hledí, snad aby ukázal svůj děsivý výraz,“ píše inženýr robotiky Mark Rosheim. „Vyroben byl ze dřeva, mosazi nebo bronzu a kůže a ovládán byl lanem.“
Zájmy Leonarda da Vinciho (1452–1519), italského renesančního polyhistora, sahaly od malířství a architektury až po anatomii a mechaniku. Jeho deníky obsahují vyobrazení a studie hudebních nástrojů, klikových mechanismů a již zmíněného mechanického rytíře, vyobrazeného kolem roku 1495 v jeho Kodexu Atlanticus, dvanáctisvazkovém vázaném souboru kreseb a textů. Mechanismus Leonardova robota – který byl vybaven kloubovými spojeními a mohl hýbat pažemi, čelistmi a hlavou – využíval pro pohyb jeho dílů kladkový systém. Android měl na sobě německo-italské středověké brnění, mohl se posadit a vstát a měl několik převodových systémů, které fungovaly samostatně a ovládaly horní a dolní části těla. Leonardo načrtl i modely dalších automatů, které zahrnovaly ptáky a vozy.
Ačkoli nevíme, zda byl Leonardův mechanický rytíř někdy sestrojen, podobní roboti možná inspirovali další konstruktéry, například italsko-španělského mechanika
Juanela Turriana (asi 1500–1585), který pro španělského krále Filipa II. sestrojil mechanického mnicha. Král přičítal zázračné uzdravení svého syna po vážném zranění hlavy božskému zásahu františkánského misionáře jménem Didakus. Po něm pojmenovaný robotický mnich využíval k pohybu lanka a kladky, poháněl ho hodinový stroj, chodil a při tom pohyboval ústy a rukama v tiché modlitbě. Je vystaven ve Smithsonově institutu ve Washingtonu, D.C., a je stále funkční.
Cynthia Phillipsová a Shana Priwerová o da Vinciho robotickém rytíři píší: „Leonardův návrh robota byl vyvrcholením jeho výzkumu anatomie a geometrie. Jak nejlépe spojit mechaniku a lidské tělo? Převzal proporce a vztahy používané v římské architektuře a aplikoval je na pohyb a život vlastní všem živým bytostem. Svým způsobem byl robot oživlým Vitruviánským mužem.“
úryvek z knihy
Clifford A. Pickover: Kniha o umělé inteligenci
Od středověkých robotů k neuronovým sítím
Argo a Dokořán 2025
O knize na stránkách vydavatele