Led z oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého se poprvé podařilo pozorovat na transneptunických tělesech (TNO) ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy.
Vědci z University of Central Florida a dalších institucí získali své výsledky pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), který v infračerveném spektru analyzoval chemické složení 59 transneptunických objektů a kentaurů (planetky s výstředními drahami mezi Jupiterem a Neptunem). Nová studie naznačuje, že led z oxidu uhličitého byl hojně zastoupen v chladných vnějších oblastech protoplanetárního disku, z něhož se zformovala Sluneční soustava. K pochopení původu ledu oxidu uhelnatého, který byl na TNO zaznamenán rovněž, bude zapotřebí dalšího zkoumání.
Vědci oznámili, že ze vzorku 59 objektů pozorovaných pomocí JWST detekovali oxid uhličitý u 56 TNO a oxid uhelnatý u 28 (plus šest s pochybnou nebo okrajovou detekcí). Podle studie se oxid uhličitý na povrchu transneptunických těles vyskytoval nezávisle na typu a velikosti tělesa, zatímco oxid uhelnatý byl detekován pouze u objektů s vysokým množstvím oxidu uhličitého.
Obecně je překvapením jak samotná (občasná) přítomnost ledu z CO, tak i všudypřítomnost ledu z CO2.
„Protože se TNO zformovaly ve větší vzdálenosti od Slunce a jsou menší než planety, obsahují nedotčenou informaci o původním složení protoplanetárního disku,“ uvádí průvodní tisková zpráva.
V případě ledu oxidu uhelnatého není ale jisté, zda je dávného původu a nějakým způsobem vydržel až do současnosti. Je těkavý i na chladným površích TNO. Mohl také vznikat z jiných uhlíkatých ledů například účinkem záření.
Mário N. De Prá et al, Widespread CO2 and CO ices in the trans-Neptunian population revealed by JWST/DiSCo-TNOs, Nature Astronomy (2024). DOI: 10.1038/s41550-024-02276-x
Zdroj: University of Central Florida / Phys.org