Sciencemag.cz
Doporučujeme
Podle nového výzkumu Macquarie University (Austrálie; hlavní autor Daniel Natusch) mohou krajty představovat zajímavou formu chovu hospodářských zvířat pro zvýšení potravinové bezpečnosti. Studie dvou komerčních farem krajt v jihovýchodní Asii vedla k závěru, že krajty přeměňují krmivo na přírůstek hmotnosti velmi efektivně, alespoň ve srovnání s běžnými hospodářskými zvířaty, jako jsou kuřata a skot. A rekordní je pak schopnost krajt přeměňovat krmivo na proteiny.
Hadí maso je bílé, s nízkým obsahem nasycených tuků, a má velmi vysoký obsah bílkovin (to je významné i proto, že v řadě oblastí s nízkými příjmy není základním problémem podvýživa ve smyslu nedostatku kalorií, ale nedostatek proteinů). Krajty rostou rychle a dosahují jateční hmotnosti během prvního roku po vylíhnutí.
Vědci porovnávali krajty mřížkované(Malayopython reticulatus) a krajty barmské (Python bivittatus) chované na komerčních farmách v Thajsku a Vietnamu a testovali vliv různých potravních režimů. Chov má být velmi nízkonákladový a „udržitelný“.
„Hadi potřebují minimum vody a mohou žít i z rosy, která se jim ráno usazuje na šupinách. Potřebují jen velmi málo potravy a požírají hlodavce a další škůdce napadající zemědělské plodiny. A historicky byli na mnoha místech pokládáni za lahůdku,“ praví průvodní tisková zpráva. V jihovýchodní Asii a jižní Číně se hadi běžně konzumují.
Potravinová bezpečnost/soběstačnost dnes představuje celkem probírané téma. Budoucnost je v tomto ohledu nejistá. Pro chovatele včetně velkofarem má být krajta jednoznačně rentabilnější. Ptáci a savci totiž vyplýtvají asi 90 % energie z potravy, kterou přijímají, jen aby si udrželi stálou tělesnou teplotu. Naopak studenokrevní živočichové si prostě najdou místo na slunci, aby se zahřáli, alespoň v teplých oblastech. Z dodaných kalorií namísto toho vytvoří maso.
Výzkumný tým také zkoušel skupiny krajt vykrmovat na různých „sekaných“ z odpadních bílkovin z masa a rybích odřezků a zjistil, že intenzivní krmení mláďat takovými směsmi vyvolalo rychlý růst hmotnosti bez zjevných dopadů na welfare zvířat. Přestože jsou krajty ve volné přírodě výhradně masožravé, dokázaly strávit sóju a další rostlinné bílkoviny a některé směsi obsahovaly asi 10 % rostlinných bílkovin v mase.
Hadí farmy podle studie mohou efektivně přeměnit velké množství zemědělského odpadu na bílkoviny, přičemž samy naopak produkují relativně málo odpadu. Při zpracování se z přibližně 82 % živé hmotnosti krajty získá využitelný produkt, včetně vysokoproteinového masa, kůže, tuku (hadí olej) a žlučníku (hadí žluč), které mají využití v medicíně. V přepočtu na kilogramy produkují plazi mnohem méně skleníkových plynů než savci.
Navíc krajty mohou hladovět déle než čtyři měsíce, aniž by výrazněji zhubly, a jakmile se krmení obnoví, zase rychle začnou přibírat – takže chov může fungovat i v nějak nestabilních situacích. Ukázalo se také, že některé farmy dávají mláďata krajt do „dočasné péče“ místním vesničanům, často důchodcům, kteří si přivydělávají tím, že je krmí hlodavci a zbytky a cca za rok je prodají zpět na farmu.
Na výzkumu se dále podíleli vědci z University of Oxford, University of Adelaide, Johannesburg University of the Witwatersrand a Vietnamese Academy of Science and Technology.
D. Natusch et al, Python farming as a flexible and efficient form of agricultural food security, Scientific Reports (2024). DOI: 10.1038/s41598-024-54874-4
Zdroj: Macquarie University / Macquarie University Lighthouse / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky PH:
Ad minimum vody: Tak to snad přece jen by krajty mohly dostávat pít, ne? To je jako jsem někde zaregistroval, že nutrie či ondatra přežije bez pití jen z vody v zelenině (apod.) a má pak kvalitnější kožich. Zase určité hranice snad není nutné překračovat?
Samozřejmě v západních zemích asi nelze v brzké době očekávat masovou poptávku po krajtích hamburgerech, ale kdo ví. Když se experimentuje s hmyzím proteinem?
Zase nekdo vymysli prepetuum mobile? I kdyz ty krajty budou krmit odrezky z masa a ryb (a 10% soji), tak napred to maso a ryby musi nekde vysrust a neco sezrat. Takze jako nepatrne zpestreni jidelnicku to mozna muze fungovat, ale velkochovy, ktere maji nahradit chovy prasat ci krav, to nebudou (i proto, ze napred by se musely temi kravami a prasaty ty krajty nakrmit). Nehlede na to, ze mnohem ekonomictejsim a ekologictejsim zpracovanim tech odrezku je nadelat z nich parky a rybi prsty.
Zora
Jsem částečně z oboru, hodně jsem cestovala po více kontinentech, rozumím evoluci lidské populace a nutnosti některých změn nejen ve zdrojích výživy. Sama se bez masa dlouho neobejdu, jsem albín.
S pěstováním masa z „několika buněk“, ve které jsem doufala, lidstvo zatím neuspělo, zato nás neustále početně přibývá. Přitom na úkor osidlování Země a potažmo rozšiřování zemědělství/potravinářské výroby klesá podíl lesů, luk, divoké přírody, ubývá nejen živočichů, ale i ptáků, ryb i hmyzu. Něco se s tím opravdu musí dělat.
Hmyzí „surovina“ je mi absolutně vzdálena, zato maso krajt bez problému vyzkouším a jsem si jista, že rozdíl mezi dnes v ČR produkovanými druhy mas nebude fakticky žádný: svalovina jako svalovina.
Řada lidských kultur hadí maso jí a naopak, nad některými potravinami, které my v Česku jíme, by se jiným skupinám obyvatel Země udělalo „šoufl“! 🙂
Nepodřezávejme si pod sebou větev, jak říká staré pořekadlo. Zatím, bohužel, nám to jde dobře.
Přátelé, máme jen tuto maličkou Zemi k dispozici a vyhynout jen proto, že nedokážeme změnit své stravovací návyky by bylo hloupé a směšné!
PS. Až budete testovat krajtí maso, ráda vám pomohu testovat! Kéž je naše malinká země (jen ve srovnání s jinými, většími, samozřejmě!:) průkopníkem v této bohulibé činnosti!
Takže za chvíli budou vědci propagovat psí a kočičí maso?
K vaší velmi trefné reakci jen doplním: jako dočasná etapa, v níž Lidstvo dokončí výrobu masa z buněk, krajty pomohou. V další etapě předpokládám úspěch produkce „masa“ chemickým procesem (přesněji to nazvat neumím, nejsem chemik).
🙂 veselá historka mírně k tématu.
Kamarád přejel v Chorvatsku autem hada. Nelenil, stáhl ho, vyvrhl a upekl na ohýnku.
Pochvaloval si chutné maso připomínající kuřecí. Děti odmítly něco takového jíst. Připomněl jim známou pohádku ve které Jiřík přes zákaz ochutnal hada a začal rozumět řeči ptáků, a tak se dostal k informacím, které v konečném důsledku vedly až ke genetické rekombinaci s krásnou princeznou a velké změně sociálního statutu. Po tomto výkladu se děti vrhly na hadí maso až se jim boule za ušima dělaly 🙂
Děti byly zklamány, žádné nadpřirozené ani halucinogenní zážitky nenásledovaly 🙂
2 Zora:
Jak jsem psal výše, ty krajty jsou masožravci a abyste je měla čím nakrnmit, musíte napřed mít to mase, které ovšem zdaleka nezískáte tak efektivně, jako ty krajty. A když už to maso máte, je nesmysl ho s další ztrátou protlačit přes krajty, je lepší ho rovnou sníst.
Takže jako způsob zpracování nějakých masných zbytků se možná vyplatí ty krajty chovat, ale níkdy nemůžou překročit v naší potravě množství masa odpovídající těm zbytkům, což jsou řádově procenta.
A ta poznámka v článku, že krajty žerou myší a jiné škůdce, mi případá dost nesmyslná. Jednak asi těžko budete krajty z chovu vypouště na pole, ať se nažerou, a pak, i kdyby to šlo, tak vás ochráncí zvířat stáhou zaživa za týrání chudáčků myšiček (aspoň v poblázněné Evropě).
To Pavel:
V každém velkoměstě je dostatek potkanů. Svými počty řádově převyšují počkty lidských obyvatel velkoměst. Netřeba je krmit, je třeba je efektivně odchytit.
mne jsou potkani sympaticti, coz v tomto ohledu neni podstatne, to krajty taky (v detstvi se mi lbila kniha s nazvem nejak jako Muj zivot s krajtou). nicmene myslim, ze krmit krajty, ktere ma jist clovek, potkany chycenymi v kanalech, by nejak neproslo pres hygienicke predpisy…
Že by ti potkani byli nezdravější pro hady než ryby co rybáři tahají z Vlatavy pod Prahou a běžně je konzumují?
Nehledě na to, že v Motole bylo oddělení pro děti zaměstnankyň drůbežáren už v osmdesátých letech. Kuřecí je možná pod úrovní potkanů.
2 Pavel2:
Potkani žijou v kanalizaci a voda z kanálů se už dlouho do Vltavy nevypouští, I ten Botič, který pamatuji ze svého dětství jako smradlavou stoku, je poměrně čistý. Takže rybu z Vltavy a potkana z kanálu fakt nejde srovnávat.
A kdyby někdo věděl, jak potkany efektivně lovit, tak v kanálech už dávno nejsou.
A on je tady i jiný zdroj potravy pro ty krajty, v Praze jsou velké kolonie mývalů a ondater, kterých by se ochránci přírody rádi zbavili (ale samozřejmě humánně, ať už to znamená cokoliv), jen je tady zase ten problém, že nikdo neví, jak je pochytat.
2Pavel:
….voda z kanálů se už dlouho do Vltavy nevypouští…
Jedno hezké místo na pozorování co teče do Vltavy je přímo pod úřadem vlády, další „chutná“ pozorování jsou pod porodnicí v Podolí, též těsně pod jezem v Tróji je možno na levém břehu se seznámit se smutnou realitou.
Odchyt potkanů samozřejmě nikdo neřeší, taky co s nimi. živými .. ale technicky je to řešitelné, na jůtrubce je přehršel čínských videí.
Původní článek řešil dostupné a levné bílkoviny v chudých oblastech světa, které mají určitě hlodavců dostatek 🙂