Zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Další systém má umět číst myšlenky, kde je problém?

Odečíst mozkovou aktivitu a převést ji do slov, takových systémů už bylo oznámeno… Máme zde tedy další v řadě, vyžaduje ovšem nikoliv neinvazivní metody typu EEG či NMR (fMRI), ale elektrody implantované do mozku.
Na University of California (San Francisco) a Duke University zkusili nechat neuronové sítě analyzovat mozkové signály 4 žen trpících epilepsií. Všechny měly pro sledování stavu implantované elektrody v mozku, dostaly za úkol vyslovit zadanou větu a neuronová síť se pokoušela odečítané signály přiřadit jednotlivým slovům. Každá věta byla vždy vyslovena dvakrát – jednou pro výcvik sítě, podruhé pro ověření. V nejlepším případě se chybovost dostala na pouhá 3 %, jenže zkoumané věty se skládaly z pouhých 250 slov. Samozřejmě, i kdyby to fungovalo takto omezeně, stejně by se lidem, kteří nemohou mluvit vůbec, rozhodně hodilo.
Otázkou ale zůstává, proč bychom měli věřit, že tentokrát se příslušná technologie ujme a bude zavedena i do praxe. Na to existuje už příliš dlouhá řada oznámení, které nakonec zřejmě nevedly nikam. A to navíc popsaný postup má očividná omezení, i kdyby opravdu fungoval dostatečně spolehlivě.
V této souvislosti je vždy také zajímavé, nakolik podobné systémy mohou být univerzální, tj. nakolik je reprezentace slov mozku společná všem lidem (řekněme všem rodilým mluvčím daného jazyka). Vzhledem k tomu, že ani pro konkrétního člověka se zdaleka nedaří dosáhnout 100% přesnosti, se příslušná technologie zřejmě bude muset vždy nastavovat (nebo alespoň dolaďovat) pro konkrétní mozek znovu. Ale i tak je s podivem, že se podobné technologie dosud nepoužívají.
Už před nějakými 10 lety se psalo o tom, že třeba lidé odpovědní za investice si během obchodování budou muset nechat skenovat mozek, aby nejednali pod vlivem přílišných emocí – a nic.
Sice existují technologie, které dokáží čtení myšlenek nahradit (např. ovládání počítače očima s výběrem slov), nejsou ale použitelné tak univerzálně a navíc asi podstatně méně efektivní…

Joseph G. Makin et al. Machine translation of cortical activity to text with an encoder–decoder framework, Nature Neuroscience (2020). DOI: 10.1038/s41593-020-0608-8
Zdroj: MedicalXpress.com

Má smysl namísto života hledat ve vesmíru složitou chemii?

Místo otázky, zda na Enceladu (nebo obdobném místě), existuje život, má možná smysl se ptát …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *