Schéma ukazuje, že svah se mohl utrhnout i přes celkově nízký sklon kopce. Credit: Gaume/Puzrin

Ďatlovovu výpravu prý zničila netypická lavina

Je to sice trochu bulvár, ale publikovaný ve vědeckém časopisu. U uralské Mrtvé hory zahynula v roce 1959 skupina studentů na zimní turistické/horolezecké výpravě. Kolem události se nakupila celá řada záhadologických výkladů, kde hrálo roli např. UFO, sněžný muž nebo tajný vojenský experiment. Dnes tak jde málem o součást ruského národního folklóru.
Oficiální vyšetřování se přiklonilo k přirozené příčině, aniž však byla specifikována, obnovené vyšetřování před pár lety také za nejpravděpodobnější scénář označilo lavinu. Mezitím se o události (respektive „inspirovány událostí“) točí horory i píší knihy. V roce 2019 bylo na žádost příbuzných tehdejších obětí vyšetřování spuštěno znovu. Nově publikované vysvětlení určitě spekulace neukončí.
Podrobný popis události viz Wikipedia.cz: Zánik Ďatlovovy výpravy

Johan Gaume ze Snow and Avalanche Simulation Laboratory na Ecole Polytechnique Federale de Lausanne a Alexander M. Puzrin z ETH Zurych incident vysvětlují „prostou fyzikou“ jako lavinu, která zasáhla stan výpravy. Odpovídají tomu analytické a numerické modely, které si autoři výzkumu za tímto účelem vyvinuli. Zbývá odpovědět, proč k tomuto závěru nedošli vyšetřovatelé už před více než 60 lety, když přitom měli přístup přímo k místu incidentu, mrtvým tělům atd.
Námitky znějí následujícím způsobem. Sklon stanu, kde došlo k incidentu, byl na lavinu nízký. Navíc ani nesněžilo, že by přibývající sníh spustil lavinu v daný okamžik. Podané nové vysvětlení praví, že ale foukal vítr (tzv. katabatický vítr), který nový sníh navál na svah nad stan. Svah se pak utrhl i v důsledku toho, že ho účastníci výpravy „vykousli“, aby mohli stan postavit na rovině (viz obrázek). K tomu ale došlo až dost dlouhé po stavbě stanu a provedení „řezu“, který by sám o sobě tedy lavinu nezpůsobil (a tento časový rozdíl představoval argumentem proti ní). Dále tehdejší vyšetřovatelé tvrdili, že zranění hrudníku a lebky u některých těl neodpovídala lavině (většina z 9 mrtvých ale zemřela na podchlazení). To lze ale vysvětlit tím, že spíše než o typickou lavinu šlo vlastně o pád jediné sněhové desky. Po ní pak také nebyly objeveny už prakticky žádné stopy.
Jak oba autoři připouštějí, těžko mohou s jistotou říct, co se stalo před takovou dobou, nicméně své vysvětlení pokládají za věrohodné.

Mechanisms of slab avalanche release and impact in the Dyatlov Pass incident in 1959
Johan Gaume & Alexander M. Puzrin
Communications Earth & Environment www.nature.com/articles/s43247-020-00081-8
DOI https://doi.org/10.1038/s43247-020-00081-8
Zdroj: Ecole Polytechnique Federale de Lausanne / Phys.org

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

V protoplanetárním disku Sluneční soustavy byla podivná mezera

V rané fázi vývoje měla Sluneční soustava podobu protoplanetárního disku prachu a plynu, který se …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close