Myš domácí se na Blízkém východě objevila minimálně před 15 000 lety. Lidé se zde tedy zřejmě trvale usadili dlouho před vznikem vlastního zemědělství, tak se alespoň výsledky výzkumu interpretují.
Fiona Marshall z Washington University v St. Louis, Thomas Cucchi z National Center for Scientific Research v Paříži, Lior Weissbrod z University of Haifa v Izraleli a jejich kolegové nyní v článku v Proceedings of the National Academy of Sciences ukazují, že ještě před počátkem toho, co většinou označujeme za protoneolit (kultura natufien cca na území dnešního Izraele/v údolí Jordánu), již lidé sídlili ve stálých vesnicích. Spolu s nimi tam totiž žily myši; archeologické nálezy ukazují, že zde dominovala již myš domácí, tedy „domestikovaná“ (synantropní, komenzální) forma žijící s člověkem. Od své „divoké“ příbuzné (myš polní, Mus musculus macedonicus) lze myš domácí (Mus musculus domesticus) odlišit např. tvarem chrupu, ale i délkou ocasu. Ukazuje se, že tedy již nějakých 5 tisíc let před vlastním počátkem zemědělství museli lidé u svých obydlí skladovat zásoby, asi především zrní.
Poměr polní a domácí myši v sídlištích následující natufské kultury není ovšem konstantní. Zatímco někde myš polní prakticky nenajdeme, jinde domácí myš svou příbuznou zcela nevytlačila. Autoři výzkumu to interpretují tak, že v tomto období se tedy lidé přece jen častěji stěhovali, asi především v reakci na sucho. Studie také zavádí novou metodu, jak i u drobných pozůstatků rozhodnout, k jakému z příbuzných druhů patří – tzv. geometrickou morfometrii, tj. analýzu digitalizovaných snímků ve vysokém rozlišení.
Zdroj: Phys.org
Poznámka PH: Uvádí se, že už ani mladopaleolitičtí lovci ve Věstonicích nebyli žádní nomádi.