Sciencemag.cz
Doporučujeme
Inteligence a délka dožití příslušného druhu spolu obecně nějak korelují, protože obě tyto vlastnosti jsou spojeny s K strategií (důraz spíše na kvalitu než na množství potomků atd.). Aby se vyplatilo stavět velký mozek, musí svému nositeli přinášet výhody po dostatečně dlouhou dobu. Samozřejmě smysl má v tomto ohledu srovnávat druhy relativně příbuzné.
Papoušci jsou známi obojím – dožívají se často vysokého věku a patří mezi nejinteligentnější ptáky (hlavně spolu s krkavcovitými). Nová studie ale spojuje obě vlastnosti i mezi papoušky. Velké druhy se obecně dožívají vyššího věku (to zase odpovídá jiné zákonitosti), nicméně relativně dlouhověké jsou i některé druhy menších papouchů. Například ara šarlatový a kakadu žlutočečelatý se dožívají v průměru 30 let, více, než by odpovídalo jejich velikosti; ara šarlatový patří k nejvíce dlouhověkým papouškům vůbec. Někteří jedinci těchto druhů zvládnou v zajetí i 80 let – tedy jako člověk, přitom váží asi 100krát méně (PH: i když zde už porovnáváme savce a ptáky, dost nepříbuzné skupiny, takže to už je třeba brát s rezervou; ptáci se dožívají spíše vyššího věku než savci stejné velikosti/hmotnosti, zde zase vstupuje do hry selekce na lehkost kvůli létání atp.). Nová studie ale ukázala, že právě tyto druhy mají relativně větší mozek, což jim zvyšuje délku života. Výzkum naznačuje, že v přirozeném prostředí třeba mozek pomáhal uniknout predátorům; musel se samozřejmě vyplatit, aby evoluce tuto vlastnost selektovala.
Studie se snažila zahrnout co nejvíce druhů papoušků, tj. zmapovat skupinu jako celek. Podíleli se na tom vědci ze 2 Ústavů Maxe Plancka (pro chování zvířat a evoluční antropologii) a organizací Species360, která zpracovává záznamy ze zoologických zahrad. Autoři studie společně shromáždili údaje o více než 130 000 jednotlivých papoušcích z více než 1 000 zoologických zahrad. Tato databáze umožnila získat první spolehlivé odhady průměrné délky života 217 druhů papoušků, což představuje více než polovinu všech známých druhů. Průměrná doba života mezi jednotlivými druhy se liší pořádně, např. papoušek fíkový se dožívá jen kolem 2 let.
Vědci zkoumali i dvě hypotézy, které ve vztahu inteligence (respektive relativní velikosti mozku) a délky života jinak pojímají příčinu a následek. První možnost zní, že relativně větší mozek umožňuje delší život. Tedy chytřejší ptáci zvládají ve svém přirozeném prostředí lépe řešit problémy, a proto se těší delšímu životu. Druhá možnost zní, že relativně větší mozky rostou déle, a proto vyžadují delší život. Pravdě blíže má být první model. (PH: Tady mi přijde, že druhá možnost zní divně, mj. protože mozek papouškům neroste po celý život. Viz i dále. Navíc zde stejně musí být selekční výhoda velkého mozku, čili druhá možnost bez první může platit těžko…?) Každopádně na velikost mozku alespoň podle závěrů výzkumu neměly kupodivu vliv ontogenetické faktory (doba dospívání apod.; v tom má být rozdíl mezi papoušky a primáty) ani typ stravy.
Autoři studie dále plánují zkoumat, zda k dlouhému životu papoušků přispěla také jejich socialita a kulturní učení. Smeele říká: „Ptáci s velkým mozkem mohou trávit více času sociálním učením se technikám získávání potravy, které se používají již po několik generací. Tato delší doba učení by mohla potenciálně vysvětlit i delší délku života, protože sice zabere více času, ale zároveň je díky ní repertoár potravy přizpůsobivější,“ uvádí hlavní autor studie Simeon Smeele z Max Planck Institute of Animal Behavior.
Celkově lze říci, že papoušci jako skupina jsou délkou života (jejím rozptylem) a relativní velikostí mozku ve vztahu k hmotnosti těla zhruba srovnatelní s primáty. Na rozdíl od nich studie u papoušků nepotvrdila vztah mezi inteligencí a dobou dospívání (viz výše), ani se zde neřešil vztah inteligence a pohlavního výběru.
Simeon Q. Smeele et al, Coevolution of relative brain size and life expectancy in parrots, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences (2022). DOI: 10.1098/rspb.2021.2397
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org
Poznámka PH: Běžně se uvádějí mnohem vyšší věk života papoušků. Např. velký ara hyacintový má žít 60 let. Jedna věc je zajetí vs. příroda (v přírodě je třeba je častým koncem, že se nějak ztupí zobák, v zajetí však mohu žít dalších x let na speciální dietě), druhá věc samozřejmě jednotlivé případy opravdu vysokého případu dožití, i přes 100 let.
