Sciencemag.cz
Doporučujeme
Poprvé se podařilo extrahovat a analyzovat DNA ze vzorků starověkého sýra nalezeného spolu s mumiemi v Tarimské pánvi (dnešní západní Čína), které jsou staré přibližně 3 600 let. Tedy: pocházejí z místní doby bronzové. Výzkum podle svých autorů vrhá světlo na evoluci probiotických bakterií.
Jde docela o štěstí, protože sýr (v originále kefir cheese) a příbuzné produkty nejsou v archeologickém čase zrovna trvanlivé. Archeologové původně asi před 20 lety narazili na zbytky podivné bílé látky rozetřené na hlavách a krcích některých mumií. Vědci se už tehdy domnívali, že by tyto látky mohly být druhem fermentovaného mléčného výrobku, ale nedokázali ho přesněji určit. V důsledku pokroku techniky ale nyní úspěšně extrahovali mitochondriální DNA ze vzorků nalezených ve třech různých hrobkách na pohřebišti. Ve vzorcích sýra identifikovali kravskou a kozí DNA. Také zjistili, že vzorky obsahovaly bakteriální a plísňové druhy, včetně Lactobacillus kefiranofaciens a Pichia kudriavzevii, které se běžně vyskytují v současných kefírových produktech („kefírová zrna“: symbiotické kultury obsahující více druhů probiotických bakterií a kvasinek, které fermentují mléko).
Zajímavé je, že starověcí lidé ze Siao-che používali různé druhy živočišného mléka v odděleně což je praxe odlišná od míchání více druhů mléka, jak je to běžné při výrobě sýrů na Blízkém východě a v Řecku.
Vědci dále porovnali bakterie Lactobacillus kefiranofaciens ze starověkého sýra s moderními druhy. V současnosti existují dvě hlavní skupiny bakterií rodu Lactobacillus – jedna pochází z Ruska a druhá z Tibetu. Ruský typ je celosvětově nejrozšířenější, včetně USA, Japonska a evropských zemí. Tým ale zjistil, že Lactobacillus kefiranofaciens ve vzorcích je blíže příbuzný tibetské skupině, což zpochybňuje dlouholetý názor, že kefír vznikl výhradně v horské oblasti severního Kavkazu.
Studie také odhalila, jak si Lactobacillus kefiranofaciens vyměňoval genetický materiál s příbuznými kmeny, čímž se v průběhu času zlepšila jeho genetická stabilita a schopnost fermentace mléka.
V porovnání se starověkými kmeny Lactobacillus je u moderních bakterií méně pravděpodobné, že v lidském střevě vyvolají imunitní reakci. Genetické výměny a další evoluční změny zřejmě také pomohly bakterii Lactobacillus, aby se během tisíců let vzájemné koexistence lépe přizpůsobila lidským hostitelům.
Bronze Age cheese reveals human-Lactobacillus interactions over evolutionary history, Cell (2024). DOI: 10.1016/j.cell.2024.08.008. www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(24)00899-7
Zdroj: Cell Press / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka: A to tedy byly milodary („potrava do záhrobí“), nebo tím lidé byli nějak náhodně polití (divné)?
Klidně to mohla být součást procesu balzamování. Lidi tehdy věřili různým podivným věcem (a stejně tak se budou za 1000 let smát naši potomci nám).
Alebo to znamenalo kefír nad zlato. Kefírový syr nebol určený pre všetkých, a preto ho vyliali nebožtíkom. Prípadne nebožtíci si zarobili na mumifikáciu výrobou a predajom kefíru.
Slovania pri pohrebných rituáloch vylievali mŕtvym med s bylinkami a malo to slúžiť ne očistenie tela.