Sciencemag.cz
Doporučujeme
Pokud víme, ve starém světě lidé kovy od jejich objevu nikdy používat nepřestali. Nová studie mapující dobu měděnou v části Severní Ameriky dochází k odlišným výsledkům. Alespoň v oblasti Velkých jezer.
Archeoložka Michelle Bebber z Kent State University a David Pompeani, geolog z Kansas State University, popisují, že v oblasti Velkých jezer se měď začala zpracovávat už asi před 8500 lety, tj. zhruba ve stejné době jako ve starém světě na Blízkém východě. V této oblasti se nacházejí celosvětově jedny z nejbohatších nalezišť relativně čisté mědi, takže kov se nemusel získávat tavením rud. Při zpracování se nicméně využívalo teplo, měď se kovala za tepla kladivem a různě brousila. Tehdejší obyvatelé vyráběli z mědi řadu nástrojů, hroty kopí i šípů, nože, sekery a šídla. Měděné artefakty se na nalezištích z té doby dodnes nacházejí ve velkém množství.
Ovšem asi před 5500 lety místní obyvatelé s výrobou měděných nástrojů zase přestali a víceméně se vrátili ke kamenu a kosti. Z mědi už vyráběli pouze korálky nebo náramky, nikoliv užitkové předměty. Jde o nezvyklou změnu – v důsledku změn klimatu některé kultury upustily např. od zemědělství, ale vzdát se kovu je celkem unikátní. Nová studie mj. předkládá komplexní datování a do vzdálenější minulosti datuje jak začátek, tak i konec místní měděné doby.
M. Bebber zkoušela účinnost měděných vs. kamenných hrotů šípů v laboratorních podmínkách. Podle výsledků experimentů mohly být materiály zhruba rovnocenné. Také ostatní kovové nástroje nemusely být nutně lepší (kromě tvrdosti/ostrosti samozřejmě do hry vstupují i další faktory, které těžko odhadovat: pracnost získání suroviny a výroby, trvanlivost…). Měď se zde nachází hodně čistá, v důsledku toho je zase relativně měkká. Pouze měděná šídla jednoznačně předčila ta kostěná. A jejich výroba také přetrvala, snad proto, že k jejich výrobě bylo třeba jen málo mědi a dala se používat dlouho.
V době konce místní měděné doby zasáhlo oblast zřejmě sucho. Mohlo to mít vliv i na změnu technologií? S výjimkou šídel se měď stala spíše vzácným materiálem dokumentujícím společenský status.
doi:10.1126/science.abi6135
Zdroj: Science
Poznámky PH:
Měď se v různé používala na jihovýchodě Severní Ameriky, v rybářských kulturách severozápadu, znali ji Inuité… Výše popsané, „opuštění měděných nástrojů“, je příběhem kultur jedné oblasti, nikoliv celé Severní Ameriky. Navíc je to poněkud „nadhodnocené“, když se nadále z mědi vyráběly ozdoby a šídla.
Podstatný rozdíl mezi oblastí Velkých jezer a starým světem byl v tom, že na Blízkém východě začaly měď používat už zemědělci. (I když v oblasti Velkých jezer později také existovalo jak klasické zemědělství, tak např. i jakési polozemědělství spojené se sběrem planě rostoucí vodní rýže.)
Zajímavé je speciálně zmíněné šídlo; např. ve starší době bronzové v Čechách, v únětické kultuře, šlo o jediný kovový nástroj, který jednoznačně nespadal mezi ozdoby nebo zbraně (samozřejmě s určitou nejednoznačností, nožem/dýkou se dal i krájet chleba, sekeromlatem/sekerou i štípat dříví).
Viz také: Nejstarší evropské „peníze“ pocházejí už ze starší doby bronzové
