Sciencemag.cz
Doporučujeme
Domestikace vedla k poklesu velikosti mozku u vlků/psů, ovcí, hus i dalších zvířat. Co ale v případě koček? Často se uvádí, že vlastně v pravém slova smyslu domestikované nejsou, leda tak ochočené/krotké/zbavené strachu z lidí, žijou vedle člověka, ne s ním.
Samozřejmě je otázkou, nakolik to tak můžeme brát. Vědci z University of Vienna a National Museums Scotland každopádně nyní došli k závěru, že mozek domácí kočky se oproti jejímu divokému africkému předkovi (Felis lybica) zmenšil také. Od domestikace již uběhla celkem dlouhá doba, nejstarší známé kočky žijící s lidmi jsou staré skoro 10 000 let (z Kypru).
Vedle africké divoké kočky a domácí kočky byla do výzkumu zařazena i evropská divoká kočka (Felis silvestris). Ta přímo domestikována nikdy nebyla, nicméně došlo k hybridizaci s domestikovanou kočkou a kolem nás žije řada kříženců. Podle studie mají i tito kříženci menší mozek než evropská divoká kočka – a z toho lze odvodit, že za zmenšením mozku stojí opravdu domestikace. Největší pokles mozkové hmoty nastal v částech mozku, respektive u specializovaných buněk, které jsou odpovědné za reakci na hrozby. Dává to smysl, domácí zvířata žijí v prostředí, kde jim bezpečnost do značné míry zajišťuje člověk.
Vedle samotného objemu mozku se měřily i délky patra – zde se žádné změny v důsledku domestikace nezjistily. A to i když se dříve předpokládalo, že domestikací se kočkám zmenšil i čenich. (Přesněji řečeno, studie vyšla tak, že evropská divoká kočka má patro delší než kočka domácí, ale ta zase delší než divoká kočka africká.)
Autoři nové studie současně uvádějí, že řada podobných srovnání velikosti mozku ovšem vychází ze starší literatury se spornou spolehlivostí příslušných výzkumů. V některých případech se ve starších pracích navíc porovnávají domestikovaná zvířata s divokými druhy, které podle současných názorů nepředstavují skutečné předky daného domestikovaného druhu. Proto má smysl podobné výzkumy nyní opakovat…
Raffaela Lesch et al, Cranial volume and palate length of cats, Felis spp., under domestication, hybridization and in wild populations, Royal Society Open Science (2022). DOI: 10.1098/rsos.210477
Zdroj: Royal Society Open Sceince
Poznámka PH: Dokonce by mi přišlo logické, kdyby u koček domestikace měla za následek pokles inteligence větší než u vlků/psů – po psech, alespoň některých plemenech, stále vyžadujeme i nějakou duševní práci. Učíme je povely i často sofistikované způsoby spolupráce s člověkem atd. (I když změny velikosti mozku jsou jednoznačné, dalo by se to chápat i tak, že psí inteligence se v porovnání s vlky spíše změnila než zmenšila.)
„Dokonce by mi přišlo logické, kdyby u koček domestikace měla za následek pokles inteligence větší než u vlků/psů – po psech, alespoň některých plemenech, stále vyžadujeme i nějakou duševní práci.“
Nie je to náhodou presne opačne? Divoká kočka potrebuje veľký mozog kvôli spracovaniu všetkých podnetov z okolitého prostredia, zatiaľčo mozog psa spracúva úzke okno podnetov, pretože stravu zabezpečí majiteľ. Po nečakanom skone majiteľa, je pes odsúdený na pomoc druhých aby prežil, ibaže mačka prežije lebo si čosi uloví.
Nejde primo o srovnani kocka-pes, ale o to, na kom se vice „podpesala“ domestikace…