Sciencemag.cz
Doporučujeme
Naše teorie o domestikaci psa jsou ovlivněny tím, jak se psy zacházíme dnes a jakou roli hráli psi v minulosti – ovšem především na Západě. Přitom psy měli lidé téměř univerzálně (i když několik kultur představujících výjimku by se také našlo). Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii se proto nyní podívali na vztahy mezi lidmi a psy ve 124 kulturách/společnostech po celém světě. Ukázalo se, že tyto společnosti nejsou zase až tak rozdílné, víceméně sdílejí stejný základní vzorec (poznámka PH: tedy trochu tautologický): to, jak se se psy zachází, je důsledkem jejich funkce (funkcí jejich funkce :-)).
Celkově platí, že čím více různých funkcí psi ve společnosti zastávají (psi obecně, nikoliv 1 konkrétní pes nebo plemeno), tím těsnější vztah k nim lidé mají. Z mezikulturní databáze eHRAF autoři výzkumu shromáždili údaje o tom, jak široké mají psi v dané společnosti uplatnění (základní role: hlídání/obrana, pasení stád, jejich hlídání a obrana, pomoc při lovu, nošení nákladů/tahání; není zahrnut pes jako potrava ani pes čistě jako společník). Poté autoři výzkumu sledovali, jak se ke psům v dané společnosti lidé chovají; zde se rozlišovalo několik kategorií, pozitivní péče (krmení, psi smějí do domu, lidé se starají o štěňata, psům se dostává zdravotní péče), negativní vztah (týrání, pravidelné vybíjení, ale i třeba neochota se podělit o jídlo) a vztah ke psům jako osobám (pojmenování, pohřbívání/oplakávání, pes jako člen rodiny…).
Základní vztah mezi množstvím funkcí a dalšími aspekty je jednoznačný. Zajímavé ale je, že různé funkce ovlivňují zacházení se psem trochu jinak (poznámka PH: zřejmě míněno nějak statisticky významně ve smyslu nenáhodně). Lidé pečují o psy, kteří pasou, ale osobní vztah mají spíše ke psům loveckým (míněno ne v jednotlivých případech, ale opět: „ve společnostech, kde se psi používají k lovu…“), častěji jim dávají jména a označují je jako členy rodiny. Ve 32 ze sledovaných společností se vedle sebe vyskytovala pozitivní i negativní péče (poznámka: jak se to ale počítá, všude se najde asi případ, že někdo psa týrá…)? Častá byla také snaha v souvislosti s péčí o psy minimalizovat náklady. (To zase všude, konec konců i na Západě se psi krmili/krmí zbytky od stolu.)
Dále pak: zatímco zhruba polovina sledovaných společností chová psy pouze k jednomu účelu, druhá polovina je využívá více způsoby. Asi se nedá říct, že první verze je starší, následovala by hned po domestikaci (pes tahal i lovil; spíše jde o výsledek vzniku specializovaných plemen?).
Angela M. Chira et al, Function predicts how people treat their dogs in a global sample, Scientific Reports (2023). DOI: 10.1038/s41598-023-31938-5
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org
Poznámky PH:
Samozřejmě ve funkcích jsou zahrnuty určité kuriózní jevy, pes jako obětní zvíře (což ale zase tak výjimečné nebylo, Germáni/Vikingové, ale i Řekové, předkolumbovské Mexiko), pes do arény, pes jako zdroj srsti pro tkaní (Indiáni na severozápadním pobřeží Severní Ameriky), využití psího mléka (to asi nikdy nebylo?), pes na sběr lanýžů apod. produktů, pes jako zdroj tepla…
Nabízí se samozřejmě řada námitek. Takový pastevecký/honácký pes by ke svému pánovi měl mít značně osobní vztah, jinak by neposlouchal už nikoho. Navíc pastevečtí i ovčáčtí psy jsou často složitě cvičeni, přitom také asi vzniká osobní vztah…?
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
