Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside vytvořili model alternativní Sluneční soustavy, ve kterém má oběžná dráha Jupiteru větší výstřednost. Následkem toho by se změnila i dráha Země. Obyvatelnost Země by se přitom zřejmě zvýšila, protože při větší excentricitě by ubylo oblastí, které jsou trvale zaledněné (led by během přibližování ke Slunci roztál). Život by tak měl k dispozici větší podíl povrchu.
Dosud přitom převládal názor, že Země je pro život vyladěna ideálně. Kdybychom do systému vrtali, nejspíš bychom tedy její obyvatelnost snížili. A především tak významná změna, jakou by byl „zásah do systému“ na úrovni největší planety, by mohla být jen k horšímu. Nová studie ale ukazuje, že to není (respektive: by to nemusela být) pravda. Pokud bychom ale systém upravili tak, že bychom Jupiter trochu přišoupli ke Slunci, životu na Zemi by to neprospělo – to by způsobilo větší naklonění zemské osy a část planety by skončila pod ledem.
Výsledky výzkumu mají vliv i pro hledání života na exoplanetách. Ukazuje se, že samotné umístění exoplanety v tom, čemu říkáme obyvatelná oblast (zóna), zase tolik neznamená. Vstřícnost klimatu k životu pozemského typu hodně ovlivňují i další parametry.
Pam Vervoort et al, System Architecture and Planetary Obliquity: Implications for Long-term Habitability, The Astronomical Journal (2022). DOI: 10.3847/1538-3881/ac87fd
Zdroj: University of California – Riverside / Phys.org
Poznámky PH:
Jak přesně obyvatelnost měřit? Jako celkové množství biomasy, podíl povrchu „prakticky bez života“ apod.? Z výše uvedeného plyne, že teplejší Země je celkově obyvatelnější; nakonec i v minulosti byla běžně období, kdy led scházel i na pólech. Pozemský život měl naopak namále v období „sněhové koule“. Co se pak týče exoplanet, jednou zmrzlý svět (např. s výstřední oběžnou dráhou) už taky rozmrznout nemusí (světlý povrch atd.), i když by ho „průměrná“ vzdálenost od hvězdy řadila do obyvatelné zóny s podmínkami podporujícími na povrchu vodu v kapalném stadiu.
Pokud bychom to brali tak, že teplejší Země je pro život příznivější, mohli bychom také dojít k závěru, že v minulosti byla větší pravděpodobnost života na Venuši než na Marsu (i když z praktického hlediska to moc neznamená, protože na současném povrchu Venuše bychom sotva dokázali nějaké stopy po něm najít).
