Přístroj NIRCam (Near-Infrared Camera) na Webbově dalekohledu odhalil, že Earendel patří do skupiny velmi hmotným hvězd typu B; je více než dvakrát žhavější než Slunce a asi milionkrát svítivější. Kredity: Obr: Coe (STScI/AURA pro ESA; Johns Hopkins University), B. Welch (Goddard Space Flight Center NASA; University of Maryland, College Park). Zpracování snímků: Z. Levay.

Earendel, nejstarší známá hvězda

Vesmírný dalekohled Jamese Webba navázal na pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu, který objevil dosud vůbec nejvzdálenější známou hvězdu. Pozorujeme ji během první miliardy let po velkém třesku. Přístroj NIRCam (Near-Infrared Camera) na Webbově dalekohledu nyní odhalil, že se jedná o hmotnou hvězdu typu B, která je více než dvakrát žhavější než Slunce a asi milionkrát svítivější.
Hvězda, kterou vědci nazvali Earendel, se nachází v galaxii Sunrise Arc a je detekovatelná pouze v důsledku kombinace pokročilé technologie a šťastné náhody umožňující gravitační čočkování. Hubble i Webb dokázaly Earendel detekovat díky umístění hvězdy za deformací v časoprostoru, kterou vytvořila masivní kupa galaxií WHL0137-08. Tato kupa galaxií nacházející se mezi námi a Earendelem je natolik hmotná, že astronomům umožňuje dívat se skrze kupu jako přes lupu.
Zatímco jiné útvary v galaxii Sunrise Arc se v důsledku gravitačního čočkování objevují vícekrát, Earendel se i při Webbově infračerveném snímkování s vysokým rozlišením jeví pouze jako jediný světelný bod. Na základě toho astronomové určili, že objekt je zvětšený nejméně 4 000krát, a je tedy „původně extrémně malý“ – jedná se o nejvzdálenější hvězdu, jaká kdy byla objevena, pozorujeme ji 1 miliardu let po velkém třesku. Předchozí rekord byl přibližně 4 miliardy let. (A jiný výzkumný tým využívající Webb nedávno identifikoval gravitačně čočkovanou hvězdu Quyllur, červeného obra pozorovaného 3 miliardy let po velkém třesku.)
Hvězdy tak hmotné jako Earendel mají často své společníky (jde o dvojhvězdu, eventuálně ještě „násobnější“ systém). Astronomové neočekávali, že by Webb odhalil nějaké Earendelovy průvodce, protože by se nacházeli tak blízko u sebe, že by hvězdy stejně nebyly rozlišitelné. Avšak pouze na základě barev Earendela/u se astronomové domnívají, že vidí náznaky chladnějšího a červenějšího průvodce hvězdy. Toto světlo se však vlivem rozpínání vesmíru roztáhlo na vlnové délky delší, než jsou schopny zachytit přístroje na Hubbleově dalekohledu, a proto bylo detekovatelné pouze pomocí Webbova dalekohledu.
Od doby, kdy Hubble objevil Earendel, našel Webb touto technikou i další velmi vzdálené hvězdy, i když žádná nebyla tak daleko. Tyto objevy otevírají vědcům raný vesmír. Tam, kde kdysi byly galaxie nejmenšími detekovatelnými vesmírnými objekty, toho náhle vidíme mnohem víc. Výzkumný tým opatrně doufá, že by to mohlo znamenat i krok k případné detekci jedné z prvních generací hvězd, složených pouze ze základních ingrediencí vesmíru vzniklých při velkém třesku – vodíku a helia.

Zdroj: NASA, přeloženo, zkráceno

Poznámka PH: ad Earendel. Eärendil, jak si asi leckdo vzpomene, je postava z díla J. R. R. Tolkiena, ten si však to slovo/jméno nevymyslel, převzal z mytologie, Earendel byla v anglosaštině Jitřenka atd. Tolkien napsal o Earendelovi (Earendelu?) báseň dávno před Pánem prstenů, v jedné knize je i přeložená do češtiny. Jistě zde dál zkoumat/rozvádět… (to opravdu jen zcela na okraj, samotného mě tyhle věci zajímat nějak přestaly).

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

One comment

  1. to sviti earendilovi na cele umisteny drahokam silmaril a earendil je na nebi jako hvezda.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *