Sciencemag.cz
Doporučujeme
Chronickými poruchami spánku trpí asi 20 až 35 % populace – a ve vyšším věku až polovina všech lidí. Navíc každý dospívající nebo dospělý člověk občas zažije spánkovou deprivaci alespoň v rámci jedné noci. Není to ale zdaleka totéž a rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým problémem je jasně vidět i v mozku. V metastudii se nyní vědcům z Jülichu (Forschungszentrum Juelich) podařilo prokázat, že oblasti mozku zasažené krátkodobým nebo dlouhodobým nedostatkem spánku se výrazně liší. A to bez ohledu na to, že oba typy problémů se spánkem jsou jedním z rizikových faktorů duševních onemocnění u dospívajících i starších lidí.
Příznaky krátkodobého i dlouhodobého nedostatku spánku mohou vypadat podobně: člověk je nevrlý, má zpomalenou redakční dobu, problémy s pozorností, pamětí… Chronická spánková deprivace má už ale přímo nepříznivý vliv na vývoj mozku, zpomaluje odstraňování škodlivých látek z mozku, snižuje emoční stabilitu (vedle výkyvů nálad může být důsledkem i přímo deprese) a způsobuje značný pokles pracovní paměti i výkonnosti člověka. Problémy se spánkem také pozitivně korelují s Alzheimerovou chorobou i dalšími formami demence.
Vědci nyní analyzovali údaje z 231 studií mozku. Studie zkoumaly a porovnávaly několik skupin – například pacienty trpící chronickými poruchami spánku se zdravými jedinci nebo zdravé, dobře odpočaté testované osoby s osobami trpícími spánkovou deprivací. Výsledky ukazují jasně viditelné neurologické rozdíly mezi jednotlivými skupinami.
U lidí s chronickými poruchami spánku (nespavost, narkolepsie, obstrukční spánková apnoe…) se projevily změny v přední cingulární kůře, stejně jako v pravé amygdale a v hipokampu. Tyto oblasti se podílejí například na zpracování emocí, vzpomínek a na rozhodování. Jak upozorňují autoři studie, příčina a následek zde jsou ale komplikované – poruchy spánku ovlivňují mozek, ale mohou být také důsledkem už předcházejících neurologických změn.
Krátkodobá spánková deprivace byla naopak spojena se změnami v pravém thalamu, mozkové oblasti zodpovědné za regulaci teploty, pohyb a vnímání bolesti (další příznak akutního nevyspání podle průvodní tiskové zprávy má být, že člověku je větší zima). Zde je kauzalita asi jasná, jednorázové ponocování v práci, při studiu nebo na večírku se podepíše na mozku.
Gerion M. Reimann et al, Distinct Convergent Brain Alterations in Sleep Disorders and Sleep Deprivation, JAMA Psychiatry (2025). DOI: 10.1001/jamapsychiatry.2025.0488
Zdroj: Forschungszentrum Juelich / MedicalXpress.com, přeloženo / zkráceno
