Když kužel zlata vystavíme silnému elektrickému poli, atomy na jeho špičce ztratí vazbu na své sousedy, tj. zlato začne tát i při pokojové teplotě – alespoň povrchová vrstva kovu. Jev demonstrovali vědci z Chalmers University of Technology a finské University of Jyväskylä. Ludvig de Knoop, Ludvig de Knoop a jejich kolegové dokázali celý proces sledovat v elektronovém mikroskopu. Rostoucí elektrické pole způsobilo excitaci elektronů; proces je nepřekvapivě vratný a mezi oběma fázemi zlata lze snadno přepínat.
Ve studii publikované v Physical Review Materials se jev označuje jako nízkodimenzionální fázový přechod. Byl předpovězen teoreticky a souvisí i s Nobelovou cenou za fyziku, kterou v roce 2016 získali David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za „teoretické objevy topologických fázových přechodů a topologických stavů hmoty“ (Viz také: Nobelova cena za fyziku: exotické fáze hmoty).
Tavení zlata při pokojové teplotě účinkem elektrického pole je nejen efektní, ale mohlo by být i prakticky využitelné např. v senzorech, možná i v chemické katalýze nebo ve speciálních elektronických komponentách (uvádí se nanofotonika, polem řízené tranzistory apod.).
Normální bod tání zlata je 1064 ºC.
Ludvig de Knoop, Mikael Juhani Kuisma, Joakim Löfgren, Kristof Lodewijks, Mattias Thuvander, Paul Erhart, Alexandre Dmitriev, Eva Olsson. Electric-field-controlled reversible order-disorder switching of a metal tip surface. Physical Review Materials, 2018; 2 (8) DOI: 10.1103/PhysRevMaterials.2.085006
Zdroj: ScienceDaily.com