Eufrat a Tigris, Logone a Šari

Příklad oblasti zvaná „africká Mezopotámie“ ukazuje, jak podoba té které civilizace v překvapivě velké míře závisí na přírodních podmínkách. Nebo je to spíše výjimka potvrzující pravidlo?

Za africkou Mezopotámii-Meziříčí se označuje oblast na jihovýchod od Čadského jezera mezi řekami Šari a Logone (podobně jako Eufrat a Tigris se dnes také Logone a Šari stékají těsně před společným ústím do Čadského jezera). Většina tohoto území patří Čadu (na hranici s Kamerunem a Středoafrickou republikou). Místní obyvatelé hovoří především kotočtinou, což je jazyk afroasijského typu (do stejné skupiny spadají např. jazyky semitské; Kotokové mají ovšem oproti blízkovýchodním Semitům pleť výrazně tmavší).
V období dešťů se obě řeky rozlévají a přinášejí s sebou velké množství úrodné půdy. Zemědělství v této oblasti je sice podstatně mladšího data než na Předním východě, v mnohém však Mezopotámii připomíná. K jeho objevu v této oblasti došlo zřejmě nezávisle na zbytku světa, alespoň to nasvědčuje skladba domestikovaných plodin, které jsou zde specifické, nikoliv převzaté: čirok, africká rýže, dochan, kola, palma olejná… Není přitom úplně jasné, kdy zde neolit vlastně začal, snad někdy v 2. tisíciletí př. n. l. V pozdějším období sem byly přivezeny samozřejmě rostliny severoafrické (cibule, granátová jablka) a ještě později i z Nového světa (hlavně kukuřice a maniok).
Podobně jako v případě Mezopotámie také na počátku zdejší civilizace existovaly městské státy, a to v době, kdy se okolní oblasti nacházely ještě na úrovni předcivilizační. Přelomovým okamžikem byla zřejmě chvíle, kdy se místním zemědělcům podařilo zvládnout technologii umožňující dvě sklizně do roka. Byl to postup poměrně sofistikovaný a zahrnoval například přesazování obilnin mezi obdobími sucha a dešťů; na počátku období sucha se předpěstované semenáčky přesazovaly do oblastí, které byly předtím za dešťů zaplaveny.
Na rozdíl od Blízkého východu se ovšem zemědělství kromě oblasti mezi Šari a Logone příliš neujalo; většina Čadské pánve byla i nadále využívána spíše pro kočovný chov hovězího dobytka, hustě zalesněné oblasti byly zase natolik produktivní, že umožňovaly uživit se sběračstvím. Mezopotámie se stala jednou ze zemí široce rozšířené blízkovýchodní civilizace, ta africká byla spíše izolována.
Vzhledem ke každoročním záplavám lidé v krajině obývali především výše položená místa. Díky nánosům staletého osídlení tyto původní pahorky rostly do čím dál větší výše, čímž silně připomínají mezopotámské „telly“. Podobný je i základní stavební materiál – hliněné cihly sušené na slunci. A nakonec – podobně jako ve starověké Mezopotámii se z místního čiroku vyrábělo slabé pivo, zvané zde bil-bil.
Od vývoje Mezopotámie, Egypta (či evropského pravěku) se tato část Afriky lišila zaváděním metalurgie. Doba kovů zde nastala v podstatě najednou, měď začala být používána současně se železem – tedy žádný chalkolit a doba bronzová. Kdy k tomu došlo, není úplně jasné, pravděpodobně na konci 2. tisíciletí př. n. l. nebo o něco později (starší teorie předpokládaly, že sem metalurgie byla přenesena z Egypta nebo Kartága).
Původní kultury/městské státy na tomto území prosperovaly zhruba do 15. století, když se oblast dostala pod vliv sousedních velkých afrických říší a v oblasti začal nástup islámu, čímž se specifický charakter této civilizace do značné míry setřel.

Zdroj: Viktor Černý: Lidé od Čadského jezera, Academia, Praha 2006 a další

Poznámka PH: V této souvislosti snad zajímavá otázka. Někam do příslušné oblasti je situována v knize Briana Stableforda Říše strachu skrytá země moudrých nesmrtelných upírů. Nedovedu posoudit, zda jde přímo o „africkou Mezopotámii“ a jak autor vlastně pracuje s historickými/etnografickými reáliemi, co je odkaz k čemu. Říše strachu je poněkud nesourodá (vznikla rozepsáním povídky Muž, který miloval upíří dámu, k tomu se připojí příslušný „cestopis“ atd.), nicméně knihu i tak doporučuji. Jsou zde upíři (dokonce se nakonec upíry stanou prakticky všichni lidé), ale nejde o žádnou romanci pro náctileté, ani o fantasy, vše má vědecké vysvětlení…

Dvojitá protilátka na covid-19 funguje jako lék i prevence

Čeští vědci otestovali novou protilátku proti covidu-19, mj. brání viru mutovat. Čeští vědci otestovali novou …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close