Povrch Marsu. Pixabay License

Existenci oceánu na Marsu může potvrdit výzkum blátotoků

Českoněmecký tým vědců vedený doktorandem Vojtěchem Cuřínem z České zemědělské univerzity v Praze zmapoval a popsal vznik blátotoků na Marsu v nížině Utopia Planitia. Oblast mohla být před miliardami let pokryta oceánem kapalné vody, jenž s poklesem atmosférického tlaku zanikl. Zde se nacházejí stovky útvarů svým vzhledem připomínající pozemské lávové proudy, jsou ale příliš daleko od známých sopečných center. Spekulovalo se proto, že by tyto útvary mohly být tvořeny tečením bláta, což vědci potvrdili. Výsledky studie publikované v časopise Icarus může ověřit čínské planetární vozítko Zhurong, které operuje nedaleko od zkoumané oblasti. Výzkum může v budoucnu pomoci odhalit ložiska zmrzlé vody nebo nerostného bohatství.
Útvary na Marsu se nepodobaly pozemským příbuzným. Tým vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), Geofyzikálního Ústavu Akademie věd ČR a Německého ústavu pro letectví a kosmonautiku (DLR) vedený doktorandem Vojtěchem Cuřínem poukázal na to, že za rozdílnost vzhledu marsovských blátotoků mohou zvláštní atmosférické podmínky panující na povrchu rudé planety. Studie tak může hrát klíčovou roli v debatě o existenci vodních ploch na severní polokouli rudé planety. Do rozsáhlé prohlubně Utopia Planitia mohla po milióny let stékat a hromadit se voda, když se na povrchu Marsu vyskytovala. Spekuluje se proto, že v oblasti Utopia Planitia vznikla před miliardami let vodní plocha, marsovský oceán. Avšak s tím, jak Mars ztrácel svou atmosféru, oceán postupně zaniknul. Část vody se měla vypařit do atmosféry, část zmrznout a vzniklý led být pohřben vrstvou prachu i větších úlomků hornin. Pod povrchem se tak mohly vytvořit ideální podmínky pro vznik marsovských blátotoků, což do současnosti byly jen spekulace, vědci nevěděli jistě, jestli zvláštní útvary připomínající lávové proudy vznikly tečením bahna.
Nové vědecké poznatky publikované v odborném časopise Icarus vznášejí do problematiky více světla. „Část oblasti Utopia Basin obsahuje různě velké a tvarově značně pestré kužele, dómy, hřbety a plató, u kterých jsme si nebyli jisti, co jsou zač. Naše práce ukazuje, že mezi touto pestrou rodinou útvarů existuje jasná spojitost a že všechny útvary musely být vytvořeny jedním procesem. A důvodem, proč vypadají různě, je pak jen množství materiálu, které se v daném místě dostalo na povrch,“ popisuje doktorand Vojtěch Cuřín a dodává: „a tímto materiálem nemůže být nic jiného než bláto, tedy směs vody a úlomků hornin. Kdyby to totiž byla láva, v oblasti bychom museli najít projevy sopečných explozí. Celá oblast je bohatá na vodní led a případný kontakt vody s lávou by byl velký problém.“
Tým vědců se pak zaměřil na hledání odpovědi na to, jak by se bláto na povrchu Marsu chovalo a jak by výsledné blátotoky mohly vypadat a rovněž nastínit několik variant klimatického vývoje a historie pohybu vody v oblasti Utopia Planitia. „Kolega Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR má zkušenosti s chováním bláta z experimentů prováděných ve vakuové komoře a Ernst Hauber, z Německého ústavu pro letectví a kosmonautiku je pro změnu odborníkem na vývoj Marsu. Společně jsme tak byli schopni přijít s teorií, že specifické podmínky Marsu způsobovaly, že bláto vyvržené na povrch na povrchu rychle mrzlo, což měnilo způsob, jakým se rozlévalo po okolí. Namísto toho, aby se bláto rozteklo, jak jsme na Zemi zvyklí, teklo podobně jako láva,“ vysvětluje Vojtěch Cuřín, jak je možné, že přestože marsovské útvary nejsou lávovými proudy, vypadají velice podobně. A i když se případný vznik bahenních proudů dá vysvětlit několika možnými scénáři, dřívější existence oceánu je jedním z horkých favoritů.
Vědci nyní doufají, že jejich výsledky budou ověřeny čínským planetárním vozítkem Zhurong, které operuje méně než 200 km jižně od hranic zkoumané oblasti. Vozítko je totiž vybaveno přístroji, které jsou schopny nahlédnout pod povrch i určovat chemické složení okolních hornin. Mohli bychom se tak s jistotou dozvědět, jestli se v této oblasti v minulosti nacházel oceán kapalné vody či nikoliv.

tisková zpráva České zemědělské univerzity v Praze

Iontové kanálky a léčiva

Teplotně citlivé iontové kanály TRP jsou buněčnými molekulárními senzory zapojenými v přenosu smyslových signálů, vnímání …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close