Archiv článků: oceán

První použití nové metody analýzy gravitace Marsu podporuje možnost, že planeta kdysi měla rozsáhlý oceán na severní polokouli. Výzkum vedl Jaroslav Klokočník, emeritní profesor Astronomického ústavu AV ČR. Mezi třemi spoluautory je i doc. Gunther Kletetschka působící na na Geofyzikálním ústavu Aljašské univerzity ve Fairbanksu a také na Přírodovědecké fakultě …

Astronomové na základě dat z Webbova dalekohledu objevil v atmosféře exoplanety K2-18 b molekuly obsahující uhlík včetně methanu a oxidu uhličitého. Výsledky odpovídají tomu, že tato exoplaneta může mít povrch pokrytý oceánem pod atmosférou bohatou na vodík. Tento objev poskytuje fascinující pohled na planetu, která se nepodobá žádnému tělesu v …

Opětovná analýza dat ze sond Voyager a nové počítačové modelování vedly vědce NASA k závěru, že čtyři z největších měsíců Uranu mají pravděpodobně mezi svým jádrem a ledovou kůrou vodní oceán, který v některých případech může být hluboký i desítky kilometrů. Nová studie podrobně popisuje vývoj složení a struktury vnitřku …

Českoněmecký tým vědců vedený doktorandem Vojtěchem Cuřínem z České zemědělské univerzity v Praze zmapoval a popsal vznik blátotoků na Marsu v nížině Utopia Planitia. Oblast mohla být před miliardami let pokryta oceánem kapalné vody, jenž s poklesem atmosférického tlaku zanikl. Zde se nacházejí stovky útvarů svým vzhledem připomínající pozemské lávové proudy, jsou …

Oceán hluboko pod ledem není podle všeho jedinou kapalnou vodou na Europě. Na základě pozorování sondy Galileo se vědci domnívají, že uvnitř ledového pláště tohoto Jupiterova měsíce se mohou zásobárny slané kapaliny nacházet na řadě míst – některé z nich jsou blízko povrchu ledu a některé mnoho kilometrů pod ním. …

Nově objevená exoplaneta TOI-1452 b by mohla být vodním světem. Její celý povrch možná pokrývá hluboký oceán. TOI-1452 b obíhá kolem malé hvězdy ve dvojhvězdném systému nacházejícím se v souhvězdí Draka asi 100 světelných let od Země. Exoplaneta má větší objem i hmotnost než Země a nachází se v takové …

Australští vědci na základě geologických záznamů zjistili, že globální oteplování v minulosti zrychlovalo hlubokomořskou cirkulaci. To je jeden z dosud chybějících dílků skládačky pro předpověď toho, jak budoucí změna klimatu může ovlivnit toky tepla a zachycování uhlíku oceány. Až dosud v tom nebylo jasno, respektive různé modely předpokládaly vliv klimatu …

Pokud se zmrzlý oceán skrývá v nitru Pluta, pak už může být ve Sluneční soustavě skoro všude, alespoň ve světech s dostatkem vody, chtělo by se říct. Obecně dnes předpokládáme, že těles s oceánem uvnitř bude ve vesmíru více než těch s moři povrchovými; nevyžadují např. zdaleka tak přesné nastavení …

Mezi dosud objevenými exoplanetami je celá řada těch, jejichž obdobu ve Sluneční soustavě nemáme. Planety s průměrem 1,7 až 3,5 Země se často označují jako subneptuny. Pod hustou atmosférou mohou mít skalnatý pevný povrch i vodní oceán, nebo samozřejmě jejich kombinaci. Problém ale spočívá v tom, že přes hustou, tlustou …

Biosféra v oceánu dokáže absorbovat velké množství uhlíku. Ne všechen se přitom rozloží zpět, část je spolu s mrtvými organismy pohřbena na dně oceánu. Odtud se odvíjejí i různé nápady na geoinženýrské projekty. Větší růst mořské biosféry lze podpořit železnatými solemi, protože železo je v oceánu nedostatkovým prvkem. Problém ovšem …