Sciencemag.cz
Doporučujeme
Genetici zkoumali rozložení haploskupin chromozomu Y na Faerských ostrovech, o nichž je známo, že je kolem roku 900 n. l. osídlili Vikingové, a porovnali je s rozložením haploskupin v dnešní Skandinávii. Pomocí nových analytických metod ukázali, že rozložení haplotypů na Faerských ostrovech se nejvíce podobá rozložení v Norsku a Dánsku a v menší míře ve Švédsku, ale liší se od rozložení na Islandu. Dospěli tak k závěru, že Faerské ostrovy kolonizovala skupina vikingských mužů z celé Skandinávie, která se svým geografickým původem a genetickou výbavou lišila od těch, kteří osídlili Island. Až dosud se předpokládalo, že osadníci obou míst by si měli být blízce příbuzní.
Nezdá se ani, že by mezi těmito dvěma populacemi později docházelo ke křížení, a to navzdory jejich geografické blízkosti.
Studii chromozomu Y obyvatel Faerských ostrovů provedli Christopher Tillquist z University of Louisville (Kentucky), Allison Mann z University of Wyoming a Eyðfinn Magnussen z University of the Faroe Islands.
Vědci určili genotyp na 12 krátkých tandemových repeticích (STR, short tandem repeats) na chromozomu Y u 139 mužů z Faerských ostrovů Borðoy, Streymoy a Suðuroy. Každého muže přiřadili k nejpravděpodobnější haploskupině, z nichž každá má jiné známé rozšíření v dnešní Evropě. Pak porovnali rozložení genotypů s genotypy zjištěnými u 412 mužů z Norska, Švédska, Dánska, Islandu a Irska. To jim umožnilo rekonstruovat zdrojovou populaci zakladatelů obou kolonizačních vln.
Vikingové pravděpodobně nebyli prvními obyvateli Faerských ostrovů. Archeologové našli důkazy, že tyto ostrovy byly osídleny přibližně od roku 300 n. l., pravděpodobně keltskými mnichy nebo jinými obyvateli Britských ostrovů. Podle Ságy o Færeyingovi, sepsané kolem roku 1200, se pak na Faerských ostrovech přibližně mezi lety 872 a 930 n. l. usadil vikinský náčelník Grímur Kamban.
Allison E. Mann et al, Genetic evidence points to distinct paternal settlers of the Faroe Islands and Iceland, Frontiers in Genetics (2024). DOI: 10.3389/fgene.2024.1462736
Zdroj: Frontiers / Phys.org, přeloženo / zkráceno
