Sciencemag.cz
Doporučujeme
Podle nové studie temná energie prostě neexistuje. Pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru se nově vytvořený model snaží vysvětli jinak.
První věc z průvodní tiskové zprávy, temná energie má být jen taková veličina, kterou jsme přidali ad hoc, abychom vyřešili, že něčemu nerozumíme (poznámka PH: což je asi pravda, ale je na tom něco špatného?). Nyní tým fyziků a astronomů z Canterburské univerzity v Christchurchi na Novém Zélandu zpochybňuje tento přístup a pomocí zdokonalené analýzy světelných křivek supernov ukazuje, že vesmír se rozpíná rozmanitějším, „hrudkovitějším“ způsobem.
Nové důkazy podporují model „časové krajiny“ kosmické expanze, který nepotřebuje temnou energii, protože rozdíly ve změnách vlnové délky světla nejsou důsledkem zrychlujícího se rozpínání vesmíru, ale toho, jak kalibrujeme čas a vzdálenost.
Nový model bere v úvahu, že gravitace zpomaluje čas, takže ideální hodiny v prázdném prostoru tikají rychleji než uvnitř galaxie. Model naznačuje, že hodiny v Mléčné dráze by byly asi o 35 % pomalejší než tytéž hodiny v průměrné poloze ve velkých kosmických prázdnotách, což znamená, že v prázdnotách by uplynulo o miliardy let více. To by zase umožnilo větší rozpínání vesmíru, takže by se zdálo, že rozpínání je stále rychlejší, když takové obrovské prázdné prázdnoty rostou a dominují vesmíru.
David Wiltshire, hlavní autor nové studie, uvádí: „Naše zjištění ukazují, že k vysvětlení toho, proč se zdá, že se vesmír rozpíná stále rychleji, nepotřebujeme temnou energii. Temná energie je chybnou identifikací variací kinetické energie rozpínání, která není v tak hrudkovitém vesmíru, v jakém ve skutečnosti žijeme, rovnoměrná.“
Výzkum dále upozorňuje na nesoulad mezi různými způsoby měření Hubbleovy konstanty (Hubble tension). Navíc nedávná analýza nových vysoce přesných dat ze spektroskopického přístroje pro měření temné energie (DESI) ukázala, že „standardní“ model ΛCDM neodpovídá pozorovaným datům tak dobře jako modely, v nichž se temná energie v čase vyvíjí a nezůstává konstantní (poznámka: v této souvislosti se často používá výraz kvintesence).
Nová data jsou obtížně slučitelná s modely, které používají zjednodušený 100 let starý zákon kosmické expanze – Friedmannovu rovnici. Ta předpokládá, že se vesmír v průměru rozpíná rovnoměrně – jako by všechny vesmírné struktury mohly být prohnány mixérem a vznikla beztvará polévka bez komplikujících struktur. Současný vesmír však ve skutečnosti obsahuje složitou kosmickou síť kup galaxií v plátech a vláknech, které obklopují a protkávají obrovské prázdné dutiny.
„Jednoduchý zákon rozpínání, který je v souladu s Einsteinovou obecnou relativitou, se nemusí řídit Friedmannovou rovnicí,“ praví dále průvodní tisková zpráva.
Antonia Seifert et al, Supernovae evidence for foundational change to cosmological models, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters (2024). DOI: 10.1093/mnrasl/slae112
Zdroj: Royal Astronomical Society / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka PH: Berme toto zase jako text, který je pro nás laiky víceméně nesrozumitelný…
Místo hrudky bych psal bubliny…
Co je na tom špatného? No asi tak zhruba všechno. Na chybných tezích jsou stavěný další ještě chybnejsi, jsme zavadeni na chybné cesty, které se navíc ve školách a v populárně naučných pořadech berou jako dogma, a v diskuzích méně otevření lidé napadají ty, co to zpochybňují. Lepší je říkat pravdu: nevíme, proč to tak je. Čekáme na někoho, kdo to objasní.